Využitím „přefakturace“ lze snížit konečnou cenu poskytnuté služby

Pojem „přefakturace“ v účetních předpisech nenalezneme, přesto se s ním v účetní praxi setkáváme poměrně často. Ve většině případů prostřednictvím „přefakturace“ požaduje účetní jednotka od jiného subjektu úhradu nákladů, které sama nespotřebovala, pouze zaplatila, přičemž ke spotřebování nákladů došlo jiným subjektem.
Finance.cz
Autor: Finance.cz
31. 1. 2012

Sdílet

Z účetního pohledu pro pojem „přefakturace“ neexistují zásadní omezení. Jeho problematika je řešena Českým účetním standardem pro podnikatele č.019 (Náklady a výnosy, Bod 3.1.3.).

Z pohledu Zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o DPH) je situace komplikovanější. V průběhu předchozích let měl zákon pro tento pojem speciální úpravu a stanovoval tak pro „přefakturaci“ určitý postup.

Cílem tohoto článku však není zabývat se úpravou pojmu „přefakturace“ v dřívějších zněních zákona o DPH, ale podat praktické informace, jak lze tohoto pojmu využít při snižování konečné (prodejní) ceny při respektování současného znění zákona o DPH.

Modelová firma

Jako příklad nám poslouží firma, Projekční kancelář, plátce DPH, která pro potřeby Zákazníka poskytuje službu - vyhotovuje pro něj stavební projekt. Tato firma si dále najímá Externistu, neplátce DPH, který k tomuto projektu vytvoří rozpočet cen stavebních prací a materiálů. Zákazníkovi Projekční kancelář pak fakturuje konečnou částku, která se skládá z ceny za projekt a z ceny za rozpočet. Protože je Projekční kancelář plátce DPH, je konečná cena za její službu včetně DPH.

V uvedeném případě lze využít možnosti „přefakturace“ a pro Zákazníka docílit potřebného efektu – nižší konečné ceny za službu Projekční kanceláře.

Praktická fakturace bude taková, že DPH se vypočte pouze ze základu za službu poskytnutou Projekční kanceláří a nikoliv i z částky, kterou Projekční kancelář obdrží od Zákazníka na úhradu rozpočtu provedeného Externistou (byť tato částka bude součástí celkem fakturované částky). Pro Zákazníka bude tedy služba levnější o částku DPH za rozpočet.

Tři podmínky

Popsaný postup umožňuje úprava obsažená v § 36 odst.11 současného znění zákona o DPH. Z této úpravy vyplývá, že do základu daně pro výpočet daně se nezahrnují částky, které plátce obdrží od jiné osoby na úhradu částek vynaložených jménem a na účet této jiné osoby. Je však potřeba, aby byly splněny níže uvedené tři podmínky:

  • u pořízeného zboží nebo služby plátce neuplatní odpočet daně na vstupu, pokud tato plnění pořídí od plátce daně (v našem případě k odpočtu daně za službu Externisty nedošlo, protože není plátcem DPH),
  • přijatá úhrada od jiné osoby nepřevýší částky uhrazené plátcem za plnění, které je předmětem „přefakturace“ (v našem případě je splněno),
  • předmětem „přefakturace“ jsou pouze částky „vynaložené jménem a na účet jiné osoby“ (tato podmínka je splněna v případě, že Projekční kancelář může doložit, například smlouvou, že služba provedená Externistou je pro Zákazníka. Je však splněna i v případě, pokud Projekční kancelář o nakoupeném plnění od Externisty a o jeho prodeji Zákazníkovi účtuje pouze na zúčtovacích vztazích (průběžných položkách), tzn. tyto částky nejsou výnosem nebo příjmem ani nákladem nebo výdajem (jedná se o částky, které neovlivňují základ daně z příjmů).

Postup podle § 36 odst.11 zákona o DPH,  tzv. „přefakturace“ určitých částek mimo základ daně může být použit nejen na „přefakturaci“ energií (teplo, plyn, chlad, elektřina a voda), ale i na jiné služby a lze jí aplikovat i při „přefakturaci“ částek za zboží.

Článek vznikl na základě zodpovězeného dotazu Poradenské služby Infoservis, který provozuje Daňová a účetní kancelář Peklo II.

Více o autorovi

nt

nt