"V první řadě je potřeba, aby nám španělská vláda řekla, jak chce Bankii restrukturalizovat. Jaké zvažuje možnosti," řekl podle agentury Reuters Altafaj. "My pak ty plány prostudujeme a uvidíme, zda vyhovují požadavkům na veřejnou pomoc," dodal.
Bankia je teď v epicentru problémů, s nimiž se potýká španělský bankovní sektor. Vláda se už dříve rozhodla, že ústav zestátní a zajistí jeho rekapitalizaci. Zatím ale není jasné, jak přesně to chce udělat. Představu sice měla, návrh ale není v souladu s možnostmi Evropské centrální banky (ECB).
Bankovní krize ve Španělsku výrazně zhoršuje dluhovou krizi, s kterou už více než dva roky zápasí eurozóna. Na trzích se spekuluje, že Španělsko by mohlo být dalším kandidátem na zahraniční pomoc, o kterou už požádaly tři členské země z celkových 17. Většina expertů ale tvrdí, že pomoc Španělsku není na pořadu dne.
"Řecko bylo ojedinělým případem. Španělská ekonomika je moc velká na to, aby jí pomohl soukromý sektor," poznamenal k případné pomoci Španělsku ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara, jehož cituje nizozemský list Het Financieele Dagblad. Restrukturalizace španělského dluhu podle něj není ani žádoucí, ani průchodná a není ani potřeba.
IIF je lobbistickou organizací, která hájí zájmy bank. Právě IIF jednala za banky s řeckou vládou o restrukturalizaci řeckého státního dluhu. Banky potom odepsaly více než polovinu pohledávek a umožnily Řecku, aby nemuselo vyhlásit státní bankrot. Restrukturalizace řeckého dluhu se tak zapsala do dějin jako největší záchrana svrchovaného státu v dějinách.
