Když Mario Draghi 26. července řekl, že riziko spojené s možnými kurzovými posuny brání hladkému fungování nástrojů, které má ECB k dispozici, porušil tabu, které bylo do té doby nedotknutelné. Nikdo z jeho předchůdců totiž nikdy nenaznačil, že by se eurozóna mohla rozpadnout. Cílem tohoto tabu bylo ujistit finanční trhy o tom, že u jednotlivých členů eurozóny není třeba zabývat se možnými kurzovými riziky. Draghi však přiznal, že tato rizika existují a že udržení eurozóny pohromadě není na finančních trzích považováno za plně důvěryhodný scénář. Tato rizika pak podle jeho názoru částečně vysvětlují vysoké výnosy vládních dluhopisů Itálie a Španělska, brání přenosu monetární politiky ECB do těchto zemí a ECB tak má právo pokusit se tyto výnosy snížit. Po minulém čtvrtku se zdá, že se ECB bude snažit o snížení výnosů nákupem krátkodobých vládních dluhopisů Itálie a Španělska.