...nic ptát. Možná, že ale došlo k ještě významnějšímu posunu. A to ve vnímání neomezeného pohybu kapitálu, který byl doposud považován za pozitivum po celém světě. Vždy tomu tak nebylo. Po druhé světové válce byla za vhodnou politiku ještě dvě desetiletí považována politika limitovaného pohybu kapitálu. Například Velká Británie omezovala investice svých občanů v zahraničí až do roku 1979, jiné země udržovaly podobná omezení až do 80. let. Časem ale vyšly z módy, zčásti to bylo způsobeno tím, že jsou s nimi spojeny náklady. Obecně přijímaná ekonomická teorie pak tvrdí, že podobná omezení snižují růst a ideologie volného trhu dokonce věří, že trhy nejlépe vědí, kudy se mají peníze pohybovat. Země, které se k omezení toku kapitálu později uchýlily, tak byly považovány téměř za vyvrhele. Příkladem je Malajsie, která tak učinila v roce 1998.