Návrh takzvaného vymezení kategorií a tříd dálnic a silnic prakticky počítá se zrušením kategorie rychlostní silnice, které laická veřejnost běžně zaměňuje za dálnici a které se nově stanou dálnicemi druhé třídy s maximální rychlostí 130 kilometrů za hodinu. Reálný dopad pro řidiče bude mít ale rozdělení silnic prvních tříd na dvě kategorie. V úsecích, které jsou směrově oddělené, navrhuje ministerstvo dopravy povolenou rychlost zvýšit o 20 kilometrů v hodině na rychlost 110 kilometrů za hodinu. U silnic, kde mezi směrovými pruhy svodidla nebo jiný zádržný systém není, bude ponechána stávající maximální rychlost 90 kilometrů v hodině.
Zvýšení rychlosti na vybraných úsecích se ale nestane automaticky. "Postupně budou probíhat bezpečnostní audity, a bude vyhodnoceno, zda v některých konkrétních případech by ta rychlost měla být dopravním značením buď zvýšena nebo naopak snížena," uvedla Šárka Homfray z odboru legislativy ministerstva dopravy.
Pro zvýšení ochrany účelových komunikací například proti zakládání černých skládek navrhuje ministerstvo dopravy přesunout odpovědnost za správu těchto komunikací z obcí, do jejichž katastru tyto silnice patří, na obce s rozšířenou působností. Malé obce totiž zpravidla nemají dostatek lidí a zkušeností, aby se mohly vypořádat se s případy, kdy lidé tyto komunikace úmyslně znečišťují.
Kvůli tomuto bodu minulý týden kabinet jednání o novele zákona přerušil. Vláda žádala po ministerstvu detailnější analýzu finančních dopadů změny na obce s rozšířenou působností.
V neposlední řadě novela zákona upravuje práva a povinnosti obcí při odtahování vozidel například při příležitosti blokových čištění silnic. Nově by obce mohly prodávat odtažená vozidla, o která se v šestiměsíční lhůtě po oznámení o odtahu jejich majitelé nepřihlásí. Z výnosu by poté měly úřady pokrývat část nákladů spojených s odtahem vozidel, ke kterým se majitelé nehlásí. Ta pak dlouhodobě stojí na odtahových parkovištích, nebo je úřady musí na vlastní náklady sešrotovat.
cfr mal
