Cena tak kolísá podle toho, jak se mění pravděpodobnost vojenského zásahu západních zemí v čele s USA. V minulých týdnech tak situace v Sýrii sloužila jako katalyzátor, jenž podtrhl problémy, které sužovaly trh s ropou v létě a s nimiž se z části potýká i nadále.
Asi nejvýraznější podíl na růstu napětí na trhu se severomořskou ropou a (díky jeho výsadnímu postavení) na trhu celosvětovém mělo (a stále má) dění v Libyi. Vnitřní politické problémy, stávky a útoky ozbrojených skupin na ropovody a ropné terminály stlačily těžbu ropy někam ke 200 tisícům barelů denně, tedy asi na 13 % běžné produkce. To je vzhledem k vlastnostem libyjské ropy (lehká s nízkým obsahem síry) zejména v období vysoké poptávky po pohonných hmotách na severní polokouli nepříjemná zpráva.
Současné potíže na trhu s ropou však kontrastují s dlouhodobějším výhledem. Z hlediska spotřebitele pozitivnější obrázek a překotné změny, ke kterým v poslední době dochází, dobře ilustrují data amerického ministerstva energetiky. Pokud například srovnáme jeho roční prognózu z loňského srpna se současnými daty, tak těžba v zemích mimo OPEC je o více než milión barelů ropy denně vyšší než původně očekávaná. Překvapením není, že na tomto nárůstu má hlavní podíl “břidlicová revoluce” v USA. Kromě faktorů nabídkových mohou na trh navíc v budoucnu působit příznivě i ty poptávkové - využívání úspornějších technologií či například přechod na levnější paliva (například plyn v USA). Velký příslib do budoucna v tomto směru představují novinky v podobě elektrických či hybridních vozidel představených na letošním frankfurtském autosalonu.
Zatímco v delším horizontu by se tedy mohla cena ropy oproti současným úrovním snižovat, tak v následujících dnech až týdnech lze s výraznějším poklesem počítat jen těžko. Sázet z tohoto pohledu lze hlavně na obnovení vývozů z Libye a říjnové odstavení části evropských rafinerií kvůli údržbě.
Autor komentáře je analytikem ČSOB
