Střední Evropa jakoby zcela ignorovala hlavní globální vysílač makroekonomických signálů - americkou ekonomiku. To se již brzy změní, byť evropské makroekonomické údaje budou tento týden patrně opět patřit k těm velmi sledovaným.
Půjde pak především o předstihové ukazatele v podobě podnikatelských nálad (PMI a Ifo), kdy budou sledované zejména ty z Německa a Francie. Po nedávno zveřejněných datech za HDP, které odhalily, že zatímco Německo roste, tak Francie stále flirtuje s recesí, mohou být trhy opět citlivější na eventuální divergenci těchto dvou největších ekonomik eurozóny. My francouzské údaje neodhadujeme, nicméně v případě těch německých neočekáváme, že by mělo dojít k nárůstu podnikatelského optimismu. Pokud by k něčemu takovému došlo i u francouzského PMI nebylo by to nic povzbudivého, neboť by to znamenalo, že se vylepšování očekávání podnikatelů v této ekonomice opravdu minimálně na čas zastavilo. Ve světle takových dat by se tak mohl ex post jevit další expanzivní zásah ECB ještě logičtěji.
Vedle srpnových maloobchodních tržeb a inflačních dat to bude v USA rovněž jeden z důležitých předstihových ukazatelů - index podnikatelské nálady Philadelphie, který naznačí, zdali americká konjunktura neztrácí dech. Index podnikatelské nálady z New Yorku přinesl náznak zklamání, přičemž se v něm může mísit negativní vliv částečné uzavírky federálních úřadů v říjnu. Každopádně i v případě politiky Fedu bude platit, že aktuální data (jak ta inflační, tak ta konjunkturální) budou podporovat dosavadní holubičí rétoriku (které se i tento týden možná opět dočkáme více než dost).
Autor příspěvku je analytikem ČSOB
