Nejčastějším typem hospodářské kriminality v ČR zůstává ovšem krádež či zpronevěra majetku firmy jejími zaměstnanci, a to v 80 procentech případů. Celosvětový průměr u krádeží je přitom 69 procent.
Sílícím trendem se pak stává počítačová kriminalita, která v České republice zaujímá druhé místo s 31 procenty, zatímco ještě před dvěma lety byla na čtvrté příčce s podílem 13 procent. Třetím nejčastějším typem hospodářské kriminality jsou podvody v nákupním procesu, které se stávají novým středem zájmu nejen českých pachatelů firem.
"Počítačová kriminalita je nebezpečná i tím, že poškozené společnosti nemusí probíhající útoky vůbec odhalit. Proto je pravděpodobné, že její skutečný výskyt bude mnohem vyšší, než jaký firmy uvádějí. Ještě na přelomu tisíciletí jsme firmám radili, ať se připravují na útok hackerů, nyní jim doporučujeme, ať předpokládají, že už k němu došlo," uvedl odborník na počítačovou kriminalitu ze společnosti PwC Filip Volavka.
Důvodem nárůstu počítačové kriminality je podle Volavky stále intenzivnější využívání potenciálu moderních technologií. "Téměř každá firma používá webové aplikace, má vzdálený přístup do svých informačních systémů a stále více společností používá cloud. Ne všude však jde rychlost technologického pokroku ruku v ruce s odpovídajícím zabezpečením," uvedl.
Vedoucí oddělení Forenzních služeb poradenské společnosti PwC Michal Kohoutek upozornil, že každá druhá firma, která se stala během uplynulých dvou let obětí podvodu, utrpěla škodu minimálně dvou milionů korun. "U 15 procent dotčených firem přesáhla dokonce 100 milionů korun. K tomu je třeba ještě přičíst nefinanční újmu v podobě poškození dobrého jména firmy či negativní dopad na morálku zaměstnanců," uvedl.
Nejčastějším pachatelem hospodářské kriminality v Česku jsou osoby mimo firmu (51 procent). Ještě před dvěma roky to přitom byli přímo zaměstnanci, kteří nyní tvoří 49 procent. Typickým podvodníkem z řad zaměstnanců je muž ve věku mezi 31 a 40 lety, který pracuje ve společnosti tři až pět let. Mimo firmu je nejvíce pachatelů z okruhu obchodních zástupců nebo zprostředkovatelů (22 procent), následují zákazníci a dodavatelé.
Průzkumu se formou on-line dotazníku zúčastnilo 5128 respondentů z 99 zemí. Polovinu respondentů tvořili vedoucí pracovníci firem, 35 procent dotázaných zastupovalo veřejně obchodované společnosti a 54 procent respondentů bylo ze společností s více než 1000 zaměstnanci.
