...nástroj reakce na krize, který je nevyhnutelně kontroverzní. Jak ale ukazuje právě Japonsko, jeho využívání může trvat také velmi dlouho. Je tomu tak proto, že globální poptávka je chronicky slabá. Před rokem 2007 byl tento fakt eliminován neudržitelným růstem dluhu ve vyspělých ekonomikách. Po krizi se to ale projevilo velkými fiskálními deficity a zoufalými pokusy centrálních bank o stabilizaci rozvah soukromého sektoru, zvýšení cen aktiv a tempa růstu. Výsledkem byl pokles nákladu financování a jednodušší oddlužení. Politika nízkých sazeb měla ale rovněž dopad na distribuci příjmů. Podle odhadů McKinsey Global Institute z toho těžily zejména vlády a nefinanční společnosti. Ztratily naopak hlavně pojišťovny, penzijní fondy a domácnosti. Americké banky profitovaly, protože vzrostly jejich úrokové marže.