Kvůli ECB ignorujeme „perverzního slona v místnosti“

...fiskální politika v eurozóně. Příliš často se maluje jako obrázek o pouhých dvou stranách. Na jedné vidíme země PIIGS, kde je fiskální utahování nutností, protože tyto země mají problém se získáním financí. Na druhé straně je Německo, v jehož zájmu není vyvažovat utahování na periferii domácím uvolněním fiskální politiky. Rozlišit ale můžeme i třetí skupinu zemí, které nečelí žádné krizi financování a mají velkou produkční mezeru. Tomuto bloku dominuje Francie, jejíž mezera je letos odhadována na 3,4 %. Patří sem i Nizozemí s produkční mezerou odhadovanou OECD na 4,4 %, Belgie s mezerou na úrovni 1,7 %, Rakousko s mezerou ve výši 3,2 % a Finsko s mezerou o velikosti 3,8 %. Následující graf ukazuje, jak v těchto zemích vypadá fiskální politika.