...v podmínkách cenového poklesu a velmi nízkých či nulových úrokových měr odkládají či zdržují spotřebu a investice.Přitom jde o jev, jehož průvodní rys – preference likvidity a odkládaní investic – je popsán zhruba 80 let a jehož modely konsistentní s racionálním jednáním spotřebitelů jsou známy takřka 20 let1. Ono v situaci, kdy je cena peněz blízka nule a pravděpodobnost poklesu cen nenulová, se prostě racionálně uvažujícímu ekonomickému agentu (spotřebiteli nebo firmě) vyplácí poněkud spotřebu či investování odkládat a držet hotovost, neboť s tímto odkládáním roste pravděpodobnost, že budoucí nákup bude podstatně výhodnější. Jde pochopitelně o model, jehož shoda s realitou stoupá s rozměrem investic nebo cenou toho, co si spotřebitel hodlá zakoupit.