...jeden z nich však závisí na vůli dlužníka, respektive zástavce. Je to případ, kdy zástavnímu věřiteli složí dlužník nebo zástavce cenu zástavy. (Jak je patrné, zástavce, tj. osoba, která zástavu poskytla, nemusí být vždy identická s dlužníkem. Zástavce je vždy majitel zastavené věci. Toto lze ilustrovat na příkladu peněžní půjčky, kterou si vzal pan Novák coby dlužník, a k níž zástavu, například drahý obraz, poskytla jeho movitá teta, která se tak stala zástavce). Níže najdete upřesnění toho, co zákon a ustálená rozhodovací praxe nejvyšších soudů v tomto případě vyžaduje. Za prvé je potřeba si ujasnit, resp. zopakovat, co se myslí „cenou zástavy“. Obvyklou cenou zástavy je dle ustálené rozhodovací praxe nejvyšších soudů cena, která by byla dosažena při prodeji stejného nebo obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku.