Je dobrou zprávou pro spotřebitele kteří za zboží či služby platí méně, ale již ne tak dobrou zprávou pro výrobce a prodejce, kteří za poskytované výrobky či služby inkasují méně. Deflační situace nastává, když obecně ve světové, případně specificky v národní ekonomice je příliš mnoho zboží (služeb) a málo peněz využitelných na jeho nákup. Krátkodobá deflační situace tak může být způsobena i poklesem cen dovozu - tzv. dovezená deflace. Dalším faktorem může být vývoj cen na dosud regulovaných trzích, a to ve dvou směrech: jednak snížením tempa administrativních změn cen v dosud regulovaných odvětvích a jednak ukončením regulací (v odvětví) a připuštěním konkurence, což obvykle vede ke snižování cen.
Krátkodobá deflační situace se za určitých okolností může rozvinout v deflační spirálu či past. Ta vypadá zhruba takto: Pokles cen (jak spotřebitelských, tak cen výrobců) vede ke snížení tržeb a zisků podnikatelské sféry. Podniky a podnikatelé jsou nuceni snižovat náklady. To obvykle vede k růstu nezaměstnanosti, případně i ke snižování mezd zaměstnanců. Rostoucí nezaměstnanost a klesající mzdy snižují koupěschopnou poptávku domácností. Nižší poptávka vede k dalšímu tlaku na snižování cen. Spirála je uzavřena.
Pád do deflační spirály má pro reálnou ekonomiku tyto důsledky:
-
všeobecně se zvyšuje nejistota při ekonomickém rozhodování
-
výrazně se zvyšuje nejistota při alokaci kapitálu
-
jsou narušeny distribuční procesy
-
dochází k nevyužívání výrobního potenciálu ekonomiky
-
některé výrobní kapacity se stávají nadbytečnými
Deflační spirála se projevuje i v peněžní ekonomice mimo jiné takto:
-
klesají ceny aktiv
-
klesají akciové trhy
-
nedostatečná je úvěrová emise
-
nedostatečný je také růst peněžní zásoby
Zdroj: Český statistický úřad
