Imise z chodníku, silnice či dálnice: Nejvyšší soud určil, za co vlastník odpovídá a za co nikoli

Konkrétně se žalobce tzv. negatorní neboli zápůrčí žalobou domáhal toho, aby soud uložil žalovanému (vlastníku silnice) povinnost zdržet se stékání vody ze silnice na pozemek žalobce a obtěžování jej hlukem a prachem způsobeného frekventovaným průjezdem těžkotonážních vozidel z nedalekého kamenolomu. Jelikož spor mezi žalobcem a žalovaným trval od roku 2013 do roku 2015, soudy správně aplikovaly příslušná ustanovení jak „starého“ (tzv. OZ), tak i „nového“ občanského zákoníku (tzv. NOZ), který nabyl účinnosti na začátku roku 2014. Je ale nutno podotknout, že se obě právní úpravy od sebe nikterak podstatně neliší, neboť konkrétní zákonná ustanovení (tj. § 127 OZ 1964 a § 1013 NOZ) vycházejí z obdobných zásad. Ze zjištění soudu prvního stupně o skutkovém stavu vyplynulo, že silnice na pozemku žalovaného není odvodněna, přičemž v době dešťů nebo tání sněhu stéká voda z této silnice na přilehlý pozemek žalobce.