Představme si společnost s ručením omezením založenou dvěma osobami. Osoba A i osoba B jsou současně jak společníky s 50% podílem, tak jednateli s oprávněním zastupovat obchodní korporaci samostatně. Osoba B z pozice jednatele začne obchodní korporaci “tunelovat”. Když to zjistí osoba A, reaguje svoláním valné hromady za účelem odvolání osoby B z funkce jednatele. Jelikož je však osoba B současně společníkem s 50% podílem, svému odvolání z funkce jednatele zabrání. Osoba A se tak v zastoupení obchodní korporace obrátí na soud s návrhem na vyloučení osoby B z funkce jednatele podle § 65 ZOK. Podobný případ řešily soudy i v nedávné době. Soud prvního stupně podaný návrh zamítl. Dospěl totiž k závěru, že obchodní korporace neprokázala důležitý právní zájem na vyloučení osoby B z funkce jednatele. Podle zákona totiž návrh na vyloučení člena statutárního orgánu může podat pouze osoba, která na něm má důležitý zájem.