Cantillonův efekt aneb kde vlastně končí nově vytisknuté peníze

Zdá se vám, že z ohromného bezprecedentního tištění peněz ve vyspělém světě profitují hlavně bohatí a tyto peníze končí primárně v akciích a nemovitostech? Toto zdání může být reálnější, než byste si mysleli. S možným vysvětlením tohoto fenoménu přišel již v 18. století irsko-francouzský bankéř a filozof Richard Cantillon. Cantillon popsal princip fungování tištění peněz v ekonomice na základě institucionálního složení státu. V 18. století to znamenalo, že čím blíže jste byli panovníkovi a bohatství, tím více jste z toho těžili, zatímco čím jste byli od krále dále, tím větší škoda na vás dopadala. Nově vytisknuté peníze se totiž dostanou nejdříve do rukou těch nejbohatších lidí, což povede k disproporčnímu růstu cen aktiv, o které budou mít tito lidé zájem. R. Cantillon ve svém jediném známém díle An Essay on Economic Theory popsal své zjištění, že tištění peněz má distribuční konsekvence, které se projevují pomocí cenového systému.