Slovensku spočítala EK přebytek 0,51 procenta jeho HND, Polsku 0,75 a Maďarsku 0,25 procenta. Lépe si vedly baltské státy, zvláště Litva, jejíž saldo dosáhlo 2,13 procenta HND.
V absolutních číslech získala ČR od EU podle tabulek komise loni čistých 250 milionů eur, o 37 milionů víc než v roce 2003. Slovensku připadlo 168 milionů a Polsku 1,4 miliardy. Ve všech případech odpovídal odvod členských zemí do rozpočtu EU zhruba jejich prosperitě s výjimkou Británie, která využívá své slevy z příspěvku.
"Bez ohledu na to, jak bylo členství vyjednáno, na něm v prvním roce žádný z nových států netratil," řekla novinářům Grybauskaiteová. Na druhé straně je jasné, podotkla, že jejich příjmy z EU rostou v letech 2004-2006 jen postupně; dostaly letos například jen čtvrtinu zemědělských přímých plateb ve srovnání s původní "patnáctkou".
"Kdyby staré členské státy poskytly těm novým stejné zacházení, vypadala by čísla jinak," uvedla. Upozornila, že největšími příjemci peněz z EU zůstávají v relativních číslech Řecko (loni 2,52 procenta HND) a Portugalsko (2,37). Také Španělsko a Irsko získaly více než jedno procento HND. Noví členové si letos mírně polepší, uvedla, ale poměr vůči starým se nezmění.
Mezi bohatými státy doplácejí z hlediska rozpočtu na členství v EU nejvíce Nizozemsko, jehož schodek dělal loni 0,44 procenta jeho HND, a Švédsko s deficitem 0,38 procenta. Německo po odečtení příjmů od výdajů zaznamenalo deficit 0,33 procenta HND.
Členské státy odvádějí do bruselské kasy zhruba jedno procento svého hrubého národního důchodu; loni asi 92 miliard eur. Tyto peníze se pak přerozdělují podle politicky dohodnutých priorit - necelá polovina směřuje do zemědělství a více než třetina na financování projektů v zaostávajících zemích, jako jsou noví členové, Řecko, Portugalsko a Španělsko, a také v dalších regionech postižených hospodářským útlumem a nezaměstnaností.
