Po desetiletí analytici a investoři věřili v prémii za malou kapitalizaci, tj. že u akcií s nízkou tržní kapitalizací lze očekávat vyšší výnosy než u akcií s vyšší tržní kapitalizací. To vedlo investory k honbě za akciemi a fondy s nízkou tržní kapitalizací, a analytiky k přidávání prémií „za malou kapitalizaci“ ve výši 3–5 % k očekávaným [či požadovaným, pozn. překl.] výnosům založeným na tradičních modelech u společností klasifikovaných jako malé. I když chápu původ této praxe, zpochybňuji tuto úpravu ze tří důvodů: 1. Bližší zkoumání historických údajů, na nichž je argumentace pro prémii založena, vede k méně jednoznačným závěrům a ke zpochybnění původního úsudku, že existuje prémie za malou kapitalizaci. 2. Prospektivní rizikové prémie, kde z tržních cen akcií usuzujeme na očekávanou míru výnosů požadovanou investory, neukazují na žádné prémie pro akcie malých podniků. 3.