Globální veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na rekordních 92 bilionů dolarů (téměř dvě biliardy Kč), protože vlády si půjčovaly na boj s krizemi, včetně pandemie nemoci covid-19. Za poslední dvě desetiletí domácí a vnější celosvětový dluh stoupl více než pětinásobně. Překonal tak tempo hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt se od roku 2002 zvýšil jen trojnásobně. Vyplývá to ze zprávy Organizace spojených národů (OSN). "Může se zdát, že trhy netrpí - zatím. Ale lidé ano," řekl generální tajemník OSN António Guterres. "Některé z nejchudších zemí světa jsou nucené volit mezi obsluhou svých dluhů a službou svým lidem." Rozvojové země mají na světovém veřejném dluhu podíl téměř 30 procent. Z toho 70 procent připadá na Čínu, Indii a Brazílii. Padesát devět rozvojových zemí se pak potýká s poměrem dluhu k hrubému domácímu produktu vyšším než 60 procent, což je hranice, která ukazuje na vysokou míru zadlužení.