U růstu jde nakonec také „jen“ o hodnotu. Škatulky někdy matou

Rozdělování akcií na růstové a hodnotové může být trochu zavádějící. Takové názvosloví totiž implikuje, že u jedněch rozhoduje hodnota a u druhých jen růst. Jenže tak tomu z fundamentálního pohledu určitě není. A zrovna tak je zavádějící dávat rovnítko mezi růstové společnosti a ty technologické. Pokud přijmeme za své, že hodnota akcie je dána tím, kolik hotovosti vynese v budoucnu svému vlastníku, není z tohoto pohledu rozdílu mezi tzv. hodnotovými a růstovými akciemi. U obou rozhoduje budoucí tok hotovosti (v konečném důsledku dividend). Rozdíl je jen v tom, že u hodnotových titulů je pomyslné těžiště tohoto toku hotovosti mnohem blíže současnosti, než u akcií růstových. Jinak řečeno, u růstových akcií neplatí nějaká jiná valuační/fundamentální logika. Používají se u nich sice často ukazatele typu velikosti budoucího trhu, počty uživatelů a podobně. Ale nejde o konečná měřítka. Pouze o indikace toho, co by firma mohla svým majitelům vydělávat v budoucnu.