V posledních dvanácti měsících zvýšila ECB své úrokové sazby celkově o 425 bazických bodů. Po osmi letech záporných úrokových sazeb se tak v relativně krátkém čase dostaly sazby na nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Na stole přitom zůstává ještě jedno čtvrt procentní zvýšení sazeb na zářijovém zasedání, kterým může ECB zakončit svůj nejagresivnější cyklus utahování měnové politiky. S postupujícím časem a svižně zvolňující inflaci se však začínají stále častěji ozývat kritické hlasy vůči krokům ECB. Ty míří na až příliš razantní zpřísnění měnové politiky, které je v jejich očích kontraproduktivní a – vzhledem ke zpoždění měnové politiky – povede především v roce 2024 k nežádoucímu zpomalení evropské ekonomiky. Sama ekonomika eurozóny přitom balancuje na hraně recese již tři čtvrtletí v řadě a ani vyhlídky na druhou polovinu letošního roku nejsou zrovna optimistické. Hlavním argumentem kritiků měnové politiky ECB je rozdílné vnímání podstaty inflačního šoku.