Po tenzích ve finančním systému kolem roku 2008 se intenzivně hovořilo o problému „příliš velké na to, aby padly“. Po tenzích v první polovině roku letošního se zase dokola probírali slabé stránky menších bank, případně jejich konsolidace a tudíž posun k větší koncentraci sektoru. Existuje nějaká „bezproblémová“ velikost banky? Jádrem dnešní úvahy je následující obrázek, v němž Piper Sandler porovnává vývoj úvěrů poskytovaných ze strany amerických velkých a malých bank. Hodně se letos hovořilo o tom, jak se vyvíjí objem vkladů. S tím, že od těch malých nastal znatelný odliv, těm velkým tenze jejich protějšků mohla pomáhat. Ale celkově byl obrázek ještě notně ovlivněn tím, že vyšší sazby a výnosy motivovaly investory a střadatele k přesunu prostředků do peněžních fondů.
