Americký spotřebitel se chová jinak, než ten v řadě jiných zemí. Je to dobře patrné i na vývoji v posledních letech. A dnes se ve volně vyprávěném příběhu podíváme nejen na něj, ale i na související Moderní monetární teorii MMT a globální (ne)rovnováhy. Jádrové maloobchodní tržby v sobě nezahrnují položky jako je prodej automobilů, motorových paliv, či stavebních materiálů. A následující graf ukazuje, jak se v reálném vyjádření (tj., očištěné o inflaci) vyvíjely ve třech zemích – v USA, v Německu a v Japonsku. Časově se pohybujeme od zlomového roku 2020, přes období vysoké inflace až po současné inflační uklidňování. Graf podle mne přitom vystihuje nejen tento specifický cyklus, ale i strukturální chování spotřebitelů, které je mimo jiné základem toho, čemu se říká globální nerovnováhy. Zdroj: X V Japonsku jsou nyní retailové tržby v reálném vyjádření 5 % pod úrovní z roku 2019, v Německu zhruba na nule, v USA o více jak čtvrtinu vyšší.