Reálné úrokové sazby zůstávají ve světě a speciálně pak v USA vysoko, a to nehledě na to, že inflace opravdu slábne, a tudíž i potřeba centrálních bank držet krátkodobé nominální sazby začíná polevovat. Jen pro představu - např. forwardově počítaná reálná úroková míra “pět let za pět let” odvozená z dolarové výnosové křivky se stále bezpečně pohybuje nad 2 %. Takto vysoké hodnoty byly jednak k vidění naposledy cca před 15 lety a jednak obdobná fakticky situace panuje i na eurové či librové výnosové křivce. Obojí by mohlo naznačovat, že se globálně zvýšila tzv. přirozená dlouhodobé reálná úroková míra. Proč se tak stalo? Za nárůstem rovnovážné reálné úrokové míry hledejme důležité strukturální změny, které určují rovnováhu globálních úspor a investic. Připomeňme si jen ty klíčové z nich: 1.