Evropská unie podporuje lodní dopravu, proto podle Šimonovského by neměl být problém se získáním peněz na stavbu. Jeden jez ale nezaručí celoroční splavnost Labe. Šimonovský připustil, že by se měla v průběhu stavby bavit ministerstva i o vybudování druhého jezu u Ústí nad Labem.
Ředitelství vodních cest nyní předalo dokumentaci krajskému úřadu, který zahájil tento týden řízení k dopadům stavby na životního prostředí. Podle Šimonovského se musí podklady shromažďovat dvě vegetační období, tedy ještě v příštím roce.
V přístavu u budoucího jezu v Děčíně vzniká velké překladiště zboží. Podle jednatele firmy Česko-saské přístavy Jiřího Astera budou podnikatelé díky plavebnímu stupni moci využívat vodu alespoň před hranicemi s Německem. Šimonovský připomněl, že do Děčína míří čínský investor, který chce stavět v loděnicích velká námořní plavidla.
Labská vodní cesta má na území České republiky od státní hranice ve Hřensku po přístav ve Chvaleticích délku 211 kilometrů a v současné době je připravováno její prodloužení o 24 kilometrů do Pardubic. Splavnost úseku mezi státní hranicí a Ústím nad Labem je závislá na klimatických podmínkách.
Náklady na stavbu jednoho jezu jsou podle Šimonovského zhruba 3,5 miliardy korun. Celoroční lodní doprava by podle Šimovského ulehčila silnicím v kraji. Jezy by měly umožnit, aby řeka byla splavná po celý rok pro lodě s ponorem 140 centimetrů.
O jezy na dolním toku Labe se vedou spory již více než deset let. Proti jsou ekologové. Ústavní soud (ÚS) v červenci rozhodl, že stavbu jezů na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem. Soud zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě, jež jezy takto označila, což mělo zjednodušit jejich výstavbu.
