"Zelenou knihu" předloženou komisařem Andrisem Piebalgsem projednají poprvé ministři členských zemí příští týden a bude jedním z hlavních podkladů pro práci summitu 23. až 24. března. Pokud dostane zelenou od vlád a Evropského parlamentu, navrhne EK rozsáhlá koordinační a legislativní kroky na úrovni EU.
"Jsme v novém energetickém století. Poptávka roste, zásoby se tenčí a globální ovzduší se mění. Evropa si nemůže dále dovolit 25 různých nekoordinovaných energetických politik," řekl na tiskové konferenci předseda EK José Barroso. Popsal novou strategii jako trojúhelník složený z udržitelnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti. "Chcete-li to vyjádřit zeměpisnými pojmy, řekl bych Kjóto-Lisabon-Moskva."
O dokument požádali komisi šéfové států a vlád na neformální říjnové schůzce v Hampton Courtu. Byl vypracován na pozadí rostoucích cen ropy a zemního plynu i nečekaných výkyvů v dodávkách těchto surovin na začátku roku z Ruska, které připomněly zranitelnost evropského trhu, stále více závislého na dovozech.
Na jedné straně je zde patrná snaha učinit z energetiky páteř evropské integrační politiky pro budoucí desetiletí, opřená o přesvědčení, že státy nebudou schopny se samy vypořádat s globálními výzvami v této oblasti a mají tudíž zájem na jednotném postupu. Na druhé straně spory francouzské, italské, španělské a německé vlády ohledně fúzí velkých energetických firem svědčí spíše o opačné tendenci chránit národní zájmy a zachovat rozhodující domácí vliv na energetiku.
Komise upozorňuje, že svět vstupuje do "nové energetické éry", pro niž je typická rostoucí globální poptávka i znepokojivé oteplování klimatu. Evropské zásoby ropy a plynu se tenčí a hlavní rezervy jsou dnes v zemích, které obvykle omezují přístup zahraničních podniků k těžbě a dopravě. Pokud nebudou učiněna žádná opatření, zvýší se závislost EU na zahraničních zdrojích z dnešních 50 na 70 procent během 20 až 30 let. Aby vyhověla budoucí poptávce, bude EU muset v příštích 20 letech investovat do energetiky asi bilion eur.
Navrhuje se proto uzavřít zásadní energetickou úmluvu s Ruskem, hledat nové dodavatele v kaspické oblasti či severní Africe, budovat s pomocí EU nové plynovody či terminály na zkapalněný plyn, vyjednat energetické dohody se sousedními zeměmi, ale i s velkými spotřebiteli Indií, Čínou a Japonskem. Cílem je dosáhnout stavu, kdy unie nebude přehnaně závislá na jednom dodavateli ropy či plynu.
Uvnitř EU si komise přeje jednotný, otevřený trh s elektřinou a plynem, opřený o pravidla volné soutěže. Chtěla by zavést kodex evropské elektrické sítě, jednotný evropský regulační orgán, agenturu pro sledování dodávek energie a vybudovat povinné zásoby plynu, podobně jako je tomu u ropy.
Nabádá státy, aby více propojily energetické sítě. Neodvažuje se ovšem dotknout svrchovanosti každého z nich, pokud jde o "energetický mix", včetně využívání či naopak odmítání jaderné energie. Míní nicméně, že o tomto zdroji je třeba také vést rozsáhlou debatu.
"Musíme respektovat rozdíly v názorech na tuto otázku; o skladbě energetických zdrojů si každý rozhoduje sám," řekl Barroso. Usoudil, že za dnešní situace netřeba žádné zdroje zavrhovat, jaderná energie musí být součástí debaty.
Atom je dlouhodobě předmětem sváru v EU, kde ji některé země v čele s Rakouskem rozhodně odmítají, zatímco další na ní staví svou energetickou politiku, počínaje Francií. O této věci lze čekat vzrušenou diskusi i v Evropském parlamentu. Podle českého europoslance Vladimíra Remka (KSČM), který se touto otázkou zabývá v příslušném výboru EP, sílí přesvědčení, že jádro bude nejvhodnějším prostředkem, jak zajistit přechod od fosilních paliv k energiím budoucnosti. Jaderná energie zajišťuje dnes v EU o 25 členech 15 procent celkové spotřeby a 29 procent výroby elektřiny.
