V průběhu posledních dvou let se začal měnit postoj odborné i laické veřejnosti k fondům, které znovu získávají důvěru ztracenou v důsledku deformací po kupónové privatizaci a jsou stále více považovány za vhodnou alternativu zhodnocování volných peněžních prostředků k v bankách. Tato tendence pokračuje i v tomto roce, je však stále více ovlivňována rostoucí konkurencí zahraničních fondů založených v zemích s výhodným daňovým režimem (nulové zdanění fondu), které považují současnou situaci v ČR za vhodnou k zahájení, resp. rozšíření svých aktivit v naší zemi. V důsledku toho sice stále ještě roste objem prostředků investovaný našimi občany do zdejších fondů, tempa přírůstků všech fondů statisticky sledovaných UNIS ČR jsou však výrazně nižší než v loňském roce. Je to dáno tím, že podíl zahraničních fondů na trhu prudce roste a na rozdíl od minulých let, kdy byl zanedbatelný, začíná výrazně ukrajovat z podílu domácích fondů.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
Jde o významnou skutečnost, která může velmi vážně ovlivnit hospodaření všech domácích fondů, tj. fondů založených v České republice dle českého práva, tedy dle zákona č. 248/1992 Sb. bez ohledu na to, zda byly založeny českými či zahraničními zakladateli. Úspěchu zahraničních fondů napomáhají jejich konkurenční výhody v oblasti regulace a zdanění.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
Všimněme si nejprve oblasti regulace. Stávající právní úprava vůbec nepředpokládá tzv. cross-border marketing zahraničních fondů. Je to tím, že vznikla v období rozběhu kupónové privatizace a i všechny následné novely řešily vždy jen ty problémy, které již vznikly. Nikdo z tvůrců zákonů nepředpokládal aktivní vstup zahraničních fondů a on zde skutečně řadu let žádný nebyl. Situace se začala výrazněji měnit až tehdy, kdy bylo jasné, že kupónové fondy končí, nedůvěra byla překonána, nastupuje rozvoj otevřených podílových fondů a trh České republiky s 10 miliony obyvatel a vysokou mírou úspor se stal pro zahraniční fondy velmi zajímavým. Zákon jejich aktivity na území ČR neupravuje, což vytváří určitou právní nejistotu. Dle názoru UNIS ČR, který je shodný s výkladem MF ČR, mohou být podílové listy a akcie zahraničních fondů občany ČR nakupovány pouze jako jiné zahraniční cenné papíry prostřednictvím obchodníků s cennými papíry, zahraniční fondy však zde nemohou dělat veřejnou nabídku, emisi, prodej a zpětný odkup. Nicméně Komise pro (dle našeho názoru v rozporu se zákonem) již vydala několik povolení k takovýmto činnostem. Nyní vydávání dalších povolení zastavila, což ovšem vytváří nerovné podmínky pro ty, kteří již povolení obdrželi a pro nové žadatele. Právní řešení této situace je i z těchto důvodů nezbytné.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
Situace má být řešena formou další novely zákona č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a fondech, která je připravována v souvislosti s novelou zákona o cenných papírech. Problém je v tom, co bude obsahem této novely, neboť je velmi obtížné odhadnout, jak se vyvine situace při projednávání v parlamentu. Pro UNIS ČR je samozřejmě nepřijatelné, aby podmínky regulace shodných činností byly různé pro „domácí“ a „zahraniční“ fondy a diskriminovaly „domácí“ fondy v důsledku vyšších nákladů vyvolaných podmínkami regulace (např. náklady na vedení registrů a subregistrů, informační povinnosti, apod.).
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
Druhým, ještě významnějším problémem je daňový režim fondů. Je způsoben několika souběžně působícími faktory specifickými pro Českou republiku:
<![if !supportLists]>· <![endif]>vysokým zdaněním fondů založených dle českého práva (25% sazba daně z příjmu);
<![if !supportLists]>· <![endif]>skutečností, že pokud fyzické osoby vlastní po dobu delší než 6 měsíců od jejich nákupu, pak neplatí daň ze zisku při jejich prodeji (takto krátký časový test neexistuje nikde jinde ve světě);
<![if !supportLists]>· <![endif]>skutečností, že zdanění úroků z termínovaných vkladů pro fyzické i právnické osoby je 15 %, tedy o 10 procentních bodů nižší, než zdanění fondů;
<![if !supportLists]>· <![endif]>nulovým zdaněním těch „zahraničních“ fondů, jejichž či podílové listy jsou prodávány na českém trhu.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
Všechny shora uvedené faktory mají ve vzájemné kombinaci tyto důsledky:
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
<![if !supportLists]>a) <![endif]>Pro institucionální klienty je investice do českých fondů jednoznačně nevýhodná, neboť fond je zdaněn 25 % a investor je pak znovu zdaněn při prodeji podílových listů fondu, neboť zisk z prodeje musí (bez ohledu na délku držení podílových listů) zahrnout do svého celkového daňového přiznání. Proto institucionální klienti již dnes investují prakticky výhradně jen do „zahraničních“ fondů.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
<![if !supportLists]>b) <![endif]>Fondy peněžního trhu, které byly až dosud nejrychleji rostoucím typem fondů u nás, ztrácejí při 25 % zdanění možnost konkurovat termínovaným vkladům.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
<![if !supportLists]>c) <![endif]>Pro fyzické osoby je rovněž výhodnější investovat do „zahraničních“ fondů a kombinovat tak nulové zdanění fondu s šestiměsíčním testem a vyhnout se tak zcela placení daně. To, že se tak dosud neděje ve větším měřítku je dáno pouze omezenými prodejními kapacitami, které mají „zahraniční“ fondy prozatím k dispozici, výší minimální investice, která je pro část našich občanů příliš vysoká (zpravidla 1.000 až 10.000 EUR) a tím, že na náš trh teprve vstupují a dosud nezahájily masivní reklamní kampaně. To vše se však jistě poměrně rychle změní.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
Pokud nedojde k rychlé změně, mohlo by to opravdu znamenat zánik „domácího“ průmyslu fondů. Přitom by došlo nejen k odlivu úspor obyvatel do zahraničí, ale i ke snížení příjmu státního rozpočtu, neboť daň by neplatily ani fondy, ani investiční společnosti, které je dnes spravují, ani občané (budou využívat šestiměsíční test).
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
Z těchto důvodů UNIS ČR intenzivně jedná s MF ČR o změně této nevyhovující situace. Dílčím úspěchem je snížení sazby daně pro fondy z 25 % na 15 % zařazené MF ČR do návrhu novely zákona o dani z příjmu, která by měla být ještě letos projednána parlamentem a měla by vstoupit v platnost od 1. ledna 2001. Tato novela však bohužel pravděpodobně neovlivní výsledky letošního roku a navíc neřeší konkurenci se zahraničními fondy, které mají nulové zdanění.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
Cílovým řešením pro zemi našeho rozměru a polohy v Evropě může být pouze nulová sazba daně ze zisku investičních a podílových fondů. Bylo již dosaženo dohody o tom, že nulová sazba daně pro fondy je cílem také MF ČR, shoda však dosud není v časování tohoto opatření. MF ČR počítá nejdříve s rokem 2003, UNIS ČR prosazuje jako nejpozdější termín začátek roku 2002.
<![if !supportEmptyParas]> <![endif]>
