Podle maastrichtských kriterií by výše deficitu neměla překročit tři procenta HDP. Předběžný odhad ministerstva financí pro loňský rok byl 2,8 procenta HDP.
Podle Pavla Sobíška z HVB Bank je pokles deficitu veřejných financí na první pohled dobrou zprávou. Tak skvělý se ale podle něj již nezdá ve světle šestiprocentního růstu HDP. "Pokud vyjdeme z úvahy, že zrychlení růstu HDP o jeden procentní bod přináší zvýšení celkových příjmů veřejných rozpočtů rovněž o jeden procentní bod, pak by při udržitelném růstu HDP o čtyři zůstal deficit veřejných financí loni nadlimitní, kolem 3,3 procent HDP," uvedl.
Ministr financí Bohuslav Sobotka v lednu odhadl, že by snižování deficitu mohlo pokračovat i letos. Česká národní banka podle inflační prognózy v únoru očekává, že by měl v tomto roce deficit veřejných financí činit 2,2 procenta.
Letos schválené zvýšení sociálních výdajů podle Sobíška stav veřejných financí ovšem opět zhorší a strukturální výši deficitu tak lze do budoucna odhadnout na čtyři procenta HDP. "Pokud bude deficit v některém roce nižší, bude to zásluhou příznivé fáze cyklu ekonomiky. Téma fiskální reformy bude nutné po volbách opět oživit," dodal.
Celkový veřejný dluh, který je tvořen dluhem centrální vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Rostl však pomaleji než ekonomika a v poměru k HDP tak podle dnešních čísel z ČSÚ poklesl na 30,49 procenta z 30,65 procenta v roce 2004. Celkový dluh státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 procent HDP .
Hrubý domácí produkt činil loni 2,956 bilionu korun proti 2,790 bilionu Kč v roce 2004.
