Podle dohody začne elektrárna vyrábět v listopadu 2007 a jaderné palivo pro zajištění jejího provozu má být dodáno nejpozději šest měsíců před jejím spuštěním, tedy v březnu 2007, řekl mluvčí ruské agentury Sergej Novikov.
Podpis dohody byl vyústěním dvoudenních jednání šéfa Rosatomu Sergeje Kirijenka a íránského viceprezidenta pro jadernou energetiku Golámrezy Ákázádeho, který stojí v čele íránské Organizace pro atomovou energii.
Rusko v roce 1995 uzavřelo dohodu s Íránem o dodávkách materiálu a paliva pro búšehrskou elektrárnu, ale projekt v hodnotě miliardy dolarů (přes 22 miliard korun) nabral zpoždění, a to zejména kvůli tlaku USA. Spojené státy se obávají toho, že Írán se chce přes jaderný program domoci atomové zbraně. Pět stálých členů Rady bezpečnosti a Německo se stále marně snaží přesvědčit Írán, aby zastavil obohacování uranu na svém území. Teherán odmítl i návrh Moskvy, aby převedl tuto činnost na ruské území. Souhlasil alespoň s tím, že bude vyhořelé jaderné palivo vracet zpět do Ruska.
Česko se na nátlak USA rozhodlo v roce 2000, že se na výstavbě elektrárny v Búšehru nebude podílet.
Ákázáde jednal v Kremlu také s tajemníkem Bezpečnostní rady Ruska Igorem Ivanovem o íránském jaderném programu. "Je třeba vypracovat dohody, které by plně respektovaly právo Íránu na jadernou energii pro civilní účely a odstranily by zároveň znepokojení mezinárodního společenství, pokud jde o respektování dohody o nešíření jaderných zbraní," řekl podle agentury Interfax Ivanov.
Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana se má podle agentury AFP ještě tento týden sejít s íránským vyjednávačem Alím Larídžáním a obnovit jednání o íránském jaderném programu.
