A. s. Investiční a poštovní banka
(IPB) se bude v úterý na své řádné valné hromadě zabývat mimo
jiné schvalováním loňské účetní závěrky, návrhem na rozdělení
zisku, návrhem usnesení k výplatě dividend a odměňováním členů
statutárních orgánů. Projednávat by se měla i restrukturalizace
finanční skupiny IPB, návrh strategie a obchodního plánu na rok
1999, návrh změn stanov a změny ve složení orgánů společnosti.
Jak v minulém týdnu uvedly Hospodářské noviny (HN) s
odvoláním na dobře informované zdroje z bankovních kruhů, jsou
chystané personální změny zřejmě reálné. Jedním z jejich
iniciátorů má být i hlavní akcionář, japonská Nomura, a to
zejména v důsledku nespokojenosti jejích představitelů s průběhem
restrukturalizace banky a s hospodářskými výsledky za loňský rok.
Křeslo se při této příležitosti má otřásat i s předsedou
představenstva a generálním ředitelem banky Janem Klackem. Ten
byl do funkce zvolen v březnu 1998, kdy v ní nahradil Jiřího
Tesaře. S Klackem, tehdy jedním z možných kandidátů do případné
budoucí vlády ČSSD, se údajně počítalo na post vicepremiéra pro
hospodářství. Je o něm známo, že patří k velkým oponentům
hospodářské politiky bývalé vlády Václava Klause a zastává názor,
že se nelze vyhnout státním zásahům do ekonomiky v situaci, kdy
trhy zcela nefungují.
K zatím poslední personální změně došlo 1. dubna, kdy se
novým členem představenstva IPB stal Petr Beneš, který dosud
působil jako ředitel obchodování společnosti Nomura International
v Londýně. Nahradil tak Josefa Horáka, pověřeného nyní prací na
projektu restrukturalizace skupiny IPB.
Jeho základem je vytvoření holdingové struktury s novou
mateřskou společností (pravděpodobně s názvem IPB Group) s
rovnocenným postavením IPB a většiny jejích dosud dceřiných
společností. Mezi ně se například řadí Českomoravská hypoteční
banka, Českomoravská stavební spořitelna, IPB Pojišťovna, IPB
Real a Podnik výpočetní techniky. Cílem je mimo jiné vyhovět
směrnici Evropské unie (EU) o rozložení rizik. V souladu s tímto
záměrem je i již zahájený proces takzvané sekuritizace aktiv,
který spočívá v převodu vybraných aktiv na specializované
společnosti spravované zahraničními bankami, přičemž mnohé z nich
sídlí v daňově výhodných oblastech. Tato aktiva tak do budoucna
nebudou zatěžovat bilanci banky a vyžadovat tvorbu dalších
rezerv, zároveň bude zajištěna jejich lepší návratnost.
Podle Klacka by budoucí holding měl fungovat jako komplexní
finanční skupina, která by vedle služeb komerčního bankovnictví
měla poskytovat i financování bytové výstavby, včetně její
realizace, leasing, pojištění či penzijní připojištění. Celý
návrh však podléhá schválení valné hromady IPB, vedení banky i
ČNB.
Je veřejným tajemstvím, že zástupci IPB by do budoucí
struktury rádi zahrnuli i Českou pojišťovnu v případě, že dojde k
privatizaci zbývajícího státního podílu. Jak však podle nedávných
informací HN vyplývá, zůstane tento již loni ohlášený projekt
zřejmě pouze přáním IPB. Bez souhlasu společnosti PPF, která v
pojišťovně kontroluje přes 20 procent, a státu, jenž drží
prostřednictvím Fondu národního majetku (FNM) 30 procent akcií,
nemá IPB sílu do nové organizační struktury pojišťovnu začlenit.
Předseda prezídia FNM a ministr financí Ivo Svoboda začlenění
odmítá: "Má-li vzniknout konkurenční prostředí, mělo by být 70 až
80 procent trhu rozděleno rovnoměrně zhruba mezi pět pojišťoven.
Vznik holdingu by toto značně zkomplikoval."
IPB vykázala v loňském roce podle českých účetních standardů
zisk po zdanění pouhých 529 miliónů Kč (v roce 1997 ztráta 11,073
miliardy Kč) za současného posílení rezerv a opravných položek o
více než tři miliardy Kč na celkových 25 miliard Kč. Zisk před
tvorbou rezerv se loni zvedl o 43 procent na 6,71 miliardy Kč.
Kapitálová přiměřenost měřící podíl rizikově vážených na
kapitálu banky dosáhla ke konci minulého roku 9,89 procenta,
přičemž kritériem ČNB je osm procent. Základní jmění se zvýšilo
po vstupu Nomury v roce 1998 o více než 7,7 miliardy Kč na 13,4
miliardy Kč, což je nejvíce ze všech českých bank.
V prvním čtvrtletí letošního roku činil čistý zisk IPB podle
českých účetních standardů 364,6 miliónu Kč (ve stejném období
loňského roku 476,6 miliónu Kč). Podle tiskového tajemníka IPB
Jana Rezka byl pokles mimo jiné zapříčiněn snížením úrokových
sazeb a současnou nižší mírou inflace.
IPB je jednou z nejstarších českých bank. Je právním
nástupcem Hypoteční banky Království českého a poválečné
Investiční banky. K 1. lednu 1990 byla IPB plně obnovena jako
státní peněžní ústav s federální působností v rozsahu činnosti
univerzální komerční banky. V únoru 1992 byla v souvislosti se
schváleným privatizačním projektem rozdělena na část českou a
slovenskou. Z české části vznikl 27. února 1992 samostatný právní
subjekt, Investiční banka, a. s., která převzala veškeré činnosti
svého předchůdce s působností v ČR. Po připojení Poštovní banky,
jejíž historie sahá až do roku 1882, vznikla 1. ledna 1994 IPB,
a.s.
Zdroj: ČTK
