Ve sporu šlo o čtyři vína z ročníku 2017. Konkrétně se jednalo o Tramín červený, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský.
Co se dozvíte v článku
Při kontrole nechala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vína podrobit izotopové analýze. Ta sleduje poměry izotopů vodíku, kyslíku a uhlíku a výsledky porovnává s autentickými vzorky uloženými v Evropské databance vín.
Podle inspekce naměřené hodnoty neodpovídaly vínům z Moravy. SZPI proto dospěla k závěru, že vína označená jako moravská ve skutečnosti z moravských hroznů nepocházela. Vinařství za to dostalo pokutu tři miliony korun.
Vinařství s rozhodnutím nesouhlasilo a zpochybňovalo především spolehlivost použité metody a porovnání s referenčními vzorky.
Podle vinařství mohlo za výsledky sucho
Vinařství tvrdilo, že hrozny pro sporná vína pocházely z vinic v Sedleci na Břeclavsku. Právě tamní podmínky se podle něj mohly podepsat na výsledcích izotopové analýzy. Vinařství upozorňovalo především na zavlažování vinic a na velmi suchý rok 2017. Podle jeho názoru mohly tyto okolnosti způsobit, že výsledky analýzy vypadaly jinak než u běžných moravských vín.
NSS ale tento argument nepřijal. Důležitou roli podle něj sehrály kontrolní rozbory vín ze stejných vinic v Sedleci a ze stejného roku. Tato vína při srovnání s referenčními vzorky jako moravská obstála. Vzorky odebrané u Vinařství Ludwig však vykazovaly výrazně odlišné hodnoty.
Soud proto nepovažoval závlahu ani mimořádně suché podmínky v roce 2017 za dostatečné vysvětlení rozdílných výsledků.
Ani vlastní rozbor vinařství nepomohl
Vinařství si nechalo vína znovu analyzovat v laboratoři EUROFINS CZ. Ta potvrdila naměřené hodnoty izotopů vodíku, kyslíku a uhlíku, jejich původ ale dál neposuzovala.
Odvolávalo se také na měření stroncia, které podle něj podporovalo moravský původ vín. Soudy ale tento argument nepřijaly. Podle NSS toto měření nemohlo zpochybnit výsledky analýzy, ze které vycházela potravinářská inspekce.
Vinařství namítalo, že pokud vína skutečně nebyla z Moravy, mělo se zjistit, odkud přesně pocházely hrozny.
Soud to odmítl. Podle něj bylo podstatné prokázat, že vína neodpovídají moravskému původu. Nebylo nutné zjistit, odkud přesně pocházela.
Izotopová analýza navíc nebyla jediným důkazem. Soud přihlédl také k dalším rozborům, kontrolám a zjištěným nesrovnalostem. Společně podle něj poskytly dostatečný podklad pro závěr o pochybení vinařství.
Pokuta byla podle soudu přiměřená
Vinařství zpochybňovalo také výši pokuty. Poukazovalo na kvalitu vín, stažení části produkce z trhu i na to, že nebyl prokázán úmysl.
Ani s tím ale u soudu neuspělo. Za nejzávažnější z přestupků přitom zákon umožňoval uložit pokutu až 50 milionů korun. Tři miliony tak podle soudu nebyly nepřiměřeně vysoké.
Soud zároveň zdůraznil, že ani kvalitní víno nemůže vyvážit nesprávně uvedený původ. Zákazník, který si kupuje moravské víno, má právo očekávat, že skutečně pochází z Moravy.
Podle rozhodnutí bylo na trh uvedeno 22 692 lahví.
Soudy potvrdily závěry inspekce
Nejvyšší správní soud v dubnu 2026 kasační stížnost Vinařství Ludwig zamítl. Potvrdil tak předchozí rozhodnutí Krajského soudu v Brně i závěry potravinářské inspekce. Podle soudu výsledky izotopové analýzy spolu s dalšími zjištěními dostatečně ukázaly, že sporná vína neodpovídala vínům z Moravy. Vinařství se ale s výsledkem sporu nesmířilo a obrátilo se ještě na Ústavní soud.
Ten však stížnost odmítl. Ústavní soud nenašel důvod zasahovat do toho, jak správní orgány a soudy hodnotily jednotlivé důkazy. Za dostatečně spolehlivou považoval také použitou izotopovou analýzu a nezpochybnil závěry týkající se Evropské databanky vín. Po několika letech tak soudní spor skončil ve prospěch potravinářské inspekce. Třímilionová pokuta zůstává v platnosti.
ČLÁNKY DO MAILU