Jak se do důchodu počítají nejčastější náhradní doby pojištění?

Sdílet

Zbývá vám do důchodu už jen kousek? Anebo do něj máte daleko, ale zajímá vás, co všechno a v jaké míře se do důchodu počítá? Pojďme se společně podívat na nejčastější náhradní doby.
Starší žena si soustředěně pročítá dokument
Autor: Shutterstock.com

Aby vznikl nárok na státní starobní důchod, musí žadatel splnit potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění, a to podle aktuálně platné legislativy alespoň v rozsahu 35 let. Nepočítá se však pouze ekonomická aktivita, čili období kdy daná osoba vyloženě chodila do práce nebo podnikala a společně s tím u ní bylo odváděno důchodové pojištění. Významnou roli v zápočtech hrají i náhradni doby pojištění. Za ty můžeme považovat období, kdy žadatel o důchod nepracoval ani nepodnikal, ale přesto se mu do důchodu započetlo a nepřišel tak o drahocenné roky.

Co se dozvíte v článku
  1. Výchova dítěte je odměněna zápočtem do důchodu
  2. Nezapomíná se ani na ty, co pečují o osoby ve stupni závislosti
  3. Studium se do důchodu některým počítá a některým ne
  4. Jak se u nároku na důchod zohledňují prázdniny? 
  5. Doba na úřadu práce se do důchodu nepočítá vždy

I když se pak náhradní doby do státního důchodu započítávají, je přesto dobré mít se lehce na pozoru. Některé z nich se totiž započítávají pouze omezeně, čili nikoliv v plné výši.

Výchova dítěte je odměněna zápočtem do důchodu

Do důchodu se vždy počítá období pobírání peněžité pomoci v mateřství, ale i rodičovského příspěvku a to až do 4 let věku dítěte u dětí narozených do 31. prosince 2023 anebo do 3 let věku u těch, které se narodily kdykoliv od 1. ledna 2024.

Dobrou zprávou navíc je, že tato péče o děti se do starobního důchodu započítává ze 100 %. To znamená, že pokud byl někdo na rodičovské dovolené se dvěma dětmi v součtu 7 let, těchto 7 let se mu také plně započte do potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod.

Uvažujete/uvažovali jste o odchodu do předčasného důchodu?

Konec v zaměstnání a nemoc, co je dobré vědět? Přečtěte si také:

Konec v zaměstnání a nemoc, co je dobré vědět?

Nezapomíná se ani na ty, co pečují o osoby ve stupni závislosti

Období péče o dítě až do 4 let věku není jediné „období péče“, které se započítává nejen do starobního důchodu. Patří sem i doba, po kterou daná osoba pečuje o osobu, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby v prvním stupni závislosti, pokud se jedná o dítě do 10 let. Pokud však pečuje o osobu ve druhém, třetím nebo čtvrtém závislostním stupni, už se nesleduje věk. V obou případech musí jít o osobu blízkou.

Dále se započítává i péče o závislou osobu ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni, jestliže s danou osobou sdílí společnou domácnost.

Období péče o závislou osobu se do 31. prosince 2006 počítá vždy, a to bez ohledu na její věk anebo dosažený stupeň závislosti.

„Tato doba se započítává do doby pojištění v plném rozsahu, tedy ze 100 %, stejně jako doba zaměstnání. Současně jde o tzv. vyloučenou dobu, což znamená, že péče nesnižuje průměrné příjmy používané pro výpočet starobního důchodu,“ upozorňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Studium se do důchodu některým počítá a některým ne

Všeobecně se říká, že studium se do starobního důchodu nepočítá, jenže to není tak úplně pravda, protože vše závisí na tom, kdy žadatel o důchod studoval.

Jestliže to mělo být kdykoliv do roku 1995, bude se do důchodu počítat plně, jestliže byl žadatel mladší 18 let. Pokud však byl starší, bude se počítat pouze prvních 6 let studia, a to navíc ještě s krácením na 80 %. To neznamená nic jiného, než že ze 100 dnů studia se bude brát ohled pouze na 80 dní. Během kalendářního roku, čili 365 dní tak žadatel o důchod může přijít až o 60 dnů, během kterých není důchodově pojištěn ani v rámci náhradní doby. 

Tato úprava je pak platná do 31. prosince 1995. Od 1. ledna 1996 se studium před 18. rokem už nebere v potaz vůbec. Od 18. roku se započítává maximálně 6 let, a to se zápočtem 80 % stejně jako v předchozím případě.

Studium bez ohledu na věk žadatele o důchod se pak přestává brát v potaz úplně, jestliže trvalo kdykoliv od 1. ledna 2010.

Po šestnácti letech však dochází k nečekané změně. Od roku 2026 platí, že se do důchodu opět počítá studium. Pouze však úspěšně dokončené první doktorské studium uskutečněné na vysoké škole v České republice a v některých zákonem stanovených situacích i ze zahraničí. Důležité navíc je, aby se jednalo o prezenční formu studia, a to kdykoliv v období od 1. ledna 2010.

Do důchodu se budou počítat pouze 3 až 4 roky závisle na délce studijního oboru. I v tomto případě se počítá s krácením na 80 % ze 100 dnů.

Orientační výši důchodu si vypočítejte na naší kalkulačce

Znám "Osobní vyměřovací základ":

Jak se u nároku na důchod zohledňují prázdniny? 

Pro všechna studia do 31. prosince 2009 platí, že se do důchodu počítá i období školních prázdnin, a to včetně prázdnin po maturitě a na vysoké škole. Započítává se pak i měsíc, ve kterém byla složena závěrečná zkouška včetně měsíce, který po něm následuje.

I období bez práce se může počítat do starobního důchodu. Záleží ale na více faktorech Přečtěte si také:

I období bez práce se může počítat do starobního důchodu. Záleží ale na více faktorech

Doba na úřadu práce se do důchodu nepočítá vždy

Jednou z nejčastějších náhradních dob pojištění je i období, kdy byla daná osoba v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Rozhodující však bude, kdy období evidence probíhalo a zda byla pobírána i podpora v nezaměstnanosti.

Do konce roku 1995 se doba evidence na úřadu práce bude počítat vždy. Od roku 1996 platí, že se doba strávená na úřadu práce bude počítat vždy a v plném rozsahu pouze tehdy, byla-li pobírána podpora v nezaměstnanosti anebo při rekvalifikaci.

Pokud podpora v nezaměstnanosti anebo při rekvalifikaci nebyla vyplácena, období se započte maximálně v rozsahu 1 roku, pokud uchazeč o zaměstnání ještě nedosáhl věku 55 let. Pokud je však starší 55 let, doba v evidenci bez podpory se započte v rozsahu až 3 let. V obou případech pak také dochází ke krácení na 80 %.

Kolik roků se vám započetlo včetně náhradních dob do důchodu, zjistíte v IDA

Zdroj: Youtube.com
Od 1. května může pracák vyplatit až 73 823 korun měsíčně Přečtěte si také:

Od 1. května může pracák vyplatit až 73 823 korun měsíčně

Autor článku

Redaktorka Finance.cz. Věnuje se především důchodovým tématům a změnám souvisejícím s dávkami.

Kvíz týdne

KVÍZ: Ruská ekonomika v číslech: Potěmkinova vesnice či statný medvěd?
1/12 otázek