Ti, co jsou na pracovním trhu osm a více let, si zcela jistě pamatují na karenční dobu u nemocenské, resp. u dočasné pracovní neschopnosti. Tato praxe však byla naštěstí ve druhé polovině roku 2019 zrušena. Vypadá to však, že některé politické strany by rády usilovaly o znovuzavedení této praxe. Je to ale reálné?
Co se dozvíte v článku
Jak fungovala karenční doba u nemocenské?
Karenční doba u nemocenské platila v rámci zákoníku práce do konce června 2019 a byla zrušena novelou č. 32/2019 Sb., která změnila zákoník práce. Nešlo tedy o změnu zákona o nemocenském pojištění, jak by se mnozí mohli mylně domnívat, protože za první tři pracovní dny neschopenky stejně ještě nemocenské dávky nenáleží.
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař. Ten může dočasnou pracovní neschopnost vystavit až tři pracovní dny zpětně. A právě během prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáležely zaměstnancům žádné peníze. Pokud pak jako pracovní benefit od zaměstnavatele neměli proplacené sick days, které by na toto období využili, léčili se doma zadarmo, resp. za tyto dny jim nenáležela výplata, náhrada mzdy ani nemocenské dávky.
Jaké peníze náleží zaměstnancům za nemoc?
Po zrušení karenční doby u dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům za prvních 14 pracovních dnů nemoci anebo rekonvalescence po úrazu náhrada mzdy od zaměstnavatele, a to ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku.
Od 15. dne již finanční prostředky nevyplácí zaměstnavatel, ale Česká správa sociálního zabezpečení v rámci nemocenských dávek. U nich platí, že:
-
od 15. do 30. dne nemoci náleží také 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
-
od 31. do 60. dne nemoci se částka na den zvyšuje na 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
-
od 61. dne až do konce dočasné pracovní neschopnosti poté náleží 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Podpůrčí doba nemocenského může trvat maximálně 380 kalendářních dnů. Ve výjimečných případech lze po splnění podmínek požádat OSSZ o prodloužení. To ale lze udělit maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.
Čerpali jste někdy jako zaměstnanec nebo OSVČ nemocenskou?
Kdo má nárok na nemocenské dávky?
Kromě zaměstnanců jsou to i osoby, které pracují prostřednictvím dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, za předpokladu, že mají výdělky nad zákonné limity. Z výplaty nad tento limit se totiž začíná strhávat kromě zdravotního i sociální pojištění, jehož součástí je i pojištění nemocenské.
U OSVČ to už tak jednoznačné není. Problémem u nich je, že nemocenské pojištění je dobrovolné a především není jako v ostatních případech součástí sociálního pojištění. Podnikatelé si jej proto musí platit zvlášť. Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti přesto nedostanou nic, protože během tohoto období náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele, kterého nemají. Nárok na dávky nemocenského pojištění jim začíná vznikat až od 15. dne pracovní neschopnosti.
Na kávu s ombudsmanem – 53.díl – Nemocenské
Motoristé usilovali o znovuzavedení karenční doby u nemoci
Motoristé chtěli, aby zaměstnanci v prvních třech dnech pracovní neschopnosti znovu nedostávali náhradu mzdy. Opatření mělo podle nich pomoci snížit výdaje státu i zaměstnavatelů a omezit počet krátkodobých nemocenských.
Návrh původně podporoval také ministr práce Aleš Juchelka (ANO), proti se však postavila SPD. Podle ministra pro sport a zdraví Borise Šťastného (Motoristé) proto návrh nyní padá ze stolu.
Motoristé zároveň navrhovali zvýšení nemocenského pojištění o 0,2 procentního bodu. Celkově by pak podle jejich odhadu obnovení karenční doby znamenalo úsporu přibližně čtyř miliard korun na straně zaměstnavatelů a dalších pěti miliard pro státní rozpočet.
Vypočítejte si orientační výši vaší nemocenské
ČLÁNKY DO MAILU