Problémy s bydlením mohou mít různé příčiny. Vysoký nájem, dluhy, rozpad rodiny a zdravotní potíže mohou člověka dostat do situace, kdy své bydlení nedokáže udržet.
Co se dozvíte v článku
- Nejdříve zajděte na kontaktní místo pro bydlení
- Jaké podmínky je třeba splnit?
- Kdy se počítá s dvojnásobkem a kdy trojnásobkem životního minima
- Kalkulačka životního minima od 1. října 2026
- V jakém momentě zajít na Úřad práce?
- 1. Bydlení máte, ale hrozí, že o něj přijdete
- 2. Vyhovující bydlení nemáte
- Jak postupovat, pokud máte problémy s bydlením
S takovými situacemi má pomoci nový systém podpory bydlení. Neřeší jen lidi, kteří už o bydlení přišli. Má také předcházet jeho ztrátě a pomoci lidem udržet si bydlení. Systém funguje podle zákona o podpoře bydlení od 1. ledna 2026.
Od 1. září úřad práce nově posuzuje, zda člověk podmínky pro podporu splňuje a zároveň spravuje evidenci. Jako první se ale člověk se svým problémem obrací na kontaktní místo pro bydlení.
Nejdříve zajděte na kontaktní místo pro bydlení
Prvním krokem je najít Kontaktní místo pro bydlení (KMB) ve své obci s rozšířenou působností. Tam člověk může bezplatně probrat svou situaci a zjistit, jaké možnosti má.
Pracovníci KMB mohou poradit například s nájemní situací, vyhodnotit bytovou nouzi a doporučit další postup.
Pokud zjistí, že by člověk mohl splňovat podmínky pro některou z forem podpory podle zákona o podpoře bydlení, nasměrují ho dál.
Aktuální seznam kontaktních míst pro bydlení naleznete zde.
Jaké podmínky je třeba splnit?
Za osobu bez vyhovujícího bydlení může být podle pravidel systému považován například člověk, který žije s osobou dopouštějící se domácího násilí, řeší rozvod nebo zrušení partnerství, případně domácnost, jejíž příjmová situace po zaplacení nákladů na bydlení nedosahuje nad úroveň životního minima domácnosti.
Posuzuje se také například to, zda člověk nemá právní důvod k užívání bytu, zda je byt technicky nevyhovující, zda je domácnost přelidněná, zda jsou náklady na bydlení vzhledem k situaci domácnosti příliš vysoké nebo zda má některý člen domácnosti specifické potřeby.
Kdy se počítá s dvojnásobkem a kdy trojnásobkem životního minima
Při posuzování, zda si člověk může vyhovující bydlení opatřit vlastními silami, se zohledňuje příjem domácnosti.
Pokud příjem domácnosti nepřevyšuje dvojnásobek životního minima domácnosti, považuje se člověk pro tento účel za osobu, která si nemůže vyhovující bydlení opatřit vlastním přičiněním.
U lidí, u kterých probíhá řízení o rozvodu nebo zrušení partnerství či registrovaného partnerství, a u osob se zdravotním postižením nebo závažným onemocněním je hranice trojnásobek životního minima domácnosti.
Neznamená to ale automaticky, že člověk dostane byt. Jde o jedno z kritérií, podle kterých se posuzuje jeho situace a možnost zajistit si vyhovující bydlení vlastními silami. O splnění podmínek pro zápis do evidence rozhoduje Úřad práce.
Kalkulačka životního minima od 1. října 2026
V jakém momentě zajít na Úřad práce?
Pokud pracovníci kontaktního místa vyhodnotí, že by pro člověka mohla být vhodná podpora podle zákona, může se následně obrátit na Úřad práce.
Od 1. září 2026 ÚP posuzuje bytovou a příjmovou situaci žadatele a rozhoduje o zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření do evidence osob. Žádost lze podat na příslušném pracovišti Úřadu práce. V odůvodněných případech může úřad provést také šetření bytové situace.
MPSV už pro tento účel zveřejňuje konkrétní formulář s názvem Žádost o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření. K dispozici je také formulář pro doložení výše příjmu, hlášení změny a žádost o prodloužení doby platnosti zápisu.
K žádosti o zápis potřeby podpůrného opatření není nutné automaticky přikládat všechny možné doklady. „Dokládají se pouze přílohy, které jsou relevantní pro konkrétní situaci žadatele,“ uvádí Jarka Balleková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR. Může jít například o doklad o příjmu nebo potvrzení o studiu. Další dokumenty si úřad vyžádá jen v případě, že potřebné údaje nemůže ověřit z dostupných systémů nebo jsou důležité pro posouzení konkrétní situace žadatele.
Žádost lze podat na kterémkoli kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR. Podle Ballekové je možné ji podat také datovou schránkou, ústně formou asistovaného podání na Úřadu práce nebo v listinné podobě. Před podáním by měl žadatel v posledních 12 měsících využít poradenství kontaktního místa pro bydlení. Pokud ho neměl, Úřad práce žádost přesto přijme a splnění této podmínky posoudí v rámci řízení.
Úřad práce podporované bydlení ani asistenci neposkytuje. Jeho úlohou je především posoudit situaci a rozhodnout o zápisu do evidence.
Samotnou asistenci v bydlení nebo konkrétní bytové podpůrné opatření poskytují pověření poskytovatelé. Kontaktní místo pro bydlení pak pomáhá s koordinací a zajištěním konkrétní podpory.
Záleží hlavně na tom, v jaké situaci člověk je. Jinou pomoc může potřebovat někdo, kdo bydlení má, ale hrozí mu, že o něj přijde, a jinou člověk, který vhodné bydlení vůbec nemá.
1. Bydlení máte, ale hrozí, že o něj přijdete
Pokud člověk bydlení má, ale potřebuje pomoc, aby si ho udržel, může využít asistenci v bydlení.
Jde o dlouhodobější odbornou pomoc, která má stabilizovat situaci domácnosti a zabránit tomu, aby o bydlení přišla. Pomoc se může týkat například hospodaření s penězi, řešení dluhů nebo komunikace s úřady a dodavateli energií.
Asistent může pomoci také se zajištěním sociálních či dalších služeb, s péčí o byt nebo s řešením problémů se sousedy. Součástí může být i pomoc se zajištěním prostředků potřebných k udržení bydlení a s jejich správným využitím.
Nejde tedy o klasickou dávku, kterou člověk dostane na účet. Smyslem asistence je praktická pomoc s tím, aby domácnost zvládla svou situaci a bydlení si udržela.
Asistenci v bydlení mohou poskytovat například:
-
obce,
-
obcemi zřizované organizace,
-
kraje,
-
registrovaní poskytovatelé sociálních služeb,
-
další právnické osoby, které splňují zákonné podmínky.
2. Vyhovující bydlení nemáte
Jiná je situace člověka, který vhodné bydlení nemá a sám si ho nedokáže zajistit. V takovém případě může připadat v úvahu některé z bytových podpůrných opatření.
Zákon počítá se třemi možnostmi:
Bydlení s ručením – byt poskytne soukromý vlastník a za nájemníka v určitém rozsahu ručí pověřený poskytovatel. Pro majitele to znamená větší jistotu, že nájem bude řádně hrazen a případné škody budou řešeny podle pravidel systému.
Podnájemní bydlení – člověk získá bydlení prostřednictvím pověřeného poskytovatele, který byt dále podnajímá. I v tomto případě má jít o stabilní bydlení, které odpovídá možnostem domácnosti.
Podporované obecní bydlení – bydlení poskytne obec prostřednictvím svého bytového fondu nebo jiným způsobem podle pravidel systému.
U bytových opatření nejde o přidělení bytu zdarma. Člověk v podporovaném bydlení stále platí nájemné. Smyslem systému je pomoci mu dostat se k bydlení, které je pro něj dostupné a které by si za běžných podmínek na trhu nemusel dokázat zajistit.
Kdo je pověřený poskytovatel?
Pověřený poskytovatel je organizace, která má od státu pověření poskytovat konkrétní pomoc v rámci systému podpory bydlení.
Pověřeným poskytovatelem může být například:
-
obec nebo organizace zřízená obcí,
-
kraj,
-
organizace poskytující sociální služby,
-
nebo jiná právnická osoba, která splní zákonné podmínky.
Jak postupovat, pokud máte problémy s bydlením
1. Nečekejte, až o bydlení skutečně přijdete.
Pokud máte problém s nájemným, hrozí vám výpověď nebo už víte, že současné bydlení nedokážete dlouhodobě udržet, začněte situaci řešit co nejdříve.
2. Najděte své kontaktní místo pro bydlení.
Tam získáte základní poradenství a pracovníci s vámi projdou možnosti řešení.
3. Připravte si informace o domácnosti.
Především o tom, kdo v domácnosti žije, jaké máte příjmy, kolik stojí vaše bydlení a v čem přesně problém spočívá.
4. Pokud přichází v úvahu podpora podle zákona, podejte žádost na Úřadu práce.
Konkrétně jde o Žádost o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření. MPSV k ní zveřejňuje také formulář pro doložení výše příjmu.
5. Úřad práce vaši situaci posoudí.
Zaměří se na bytovou a příjmovou situaci a ověří splnění zákonných podmínek.
6. Pokud podmínky splníte, zapíše potřebu podpory do evidence.
Může jít o potřebu asistence v bydlení nebo o bytové podpůrné opatření.
7. Zajištění konkrétní pomoci.
Asistenci nebo bytové podpůrné opatření neposkytuje Úřad práce, ale pověřený poskytovatel. Kontaktní místo pro bydlení pomáhá s koordinací této podpory.
