Poslanci z TOP 09 předložili návrh, který by mohl změnit kritéria v tom, kdo může volit v komunálních volbách . Podle připravované úpravy by nově získali právo volit i mladí lidé od 16 let.
Co se dozvíte v článku
Mladá generace je podle návrhu připravena více ovlivňovat veřejné dění
Poslanci uvádějí, že dnešní mladá generace je do veřejného dění zapojena výrazně více než v minulosti, a měla by tak mít možnost se na jeho podobě i přímo podílet. Místní úroveň politiky je podle nich nejblíže občanům a nejvíce ovlivňuje jejich každodenní život od školství přes dopravu až po veřejný prostor.
„I díky letům ve školství vím, že mladí lidé se zajímají o své okolí a mají co říct. Zaslouží si dostat šanci rozhodovat už od 16 let,“ obhajuje návrh místopředseda TOP 09 Herbert Pavera.
Prohlášení k návrhu na sítích učinil také poslanec za TOP 09 Matěj Ondřej Havel, který uvedl, že „jsme první v Česku, kteří přichází s konkrétním návrhem na zavedení volebního práva od 16 let pro komunální volby! Podepsáni jsou pod ním všichni poslanci TOP 09 a návrh je už nahrán v sněmovním systému. Myslíme to opravdu vážně!“
Volit od 16, kandidovat od 18
Nově by tak mohli hlasovat všichni občané České republiky, kteří nejpozději druhý den voleb dosáhnou 16 let. Ostatní podmínky, například trvalý pobyt v obci, by zůstaly stejné.
Zároveň návrh ponechává beze změny pasivní volební právo. Kandidovat do zastupitelstev by tak nadále mohli až lidé od 18 let.
Měli by mít šestnáctiletí právo volit v komunálních volbách?
Snížení volebního věku už funguje v několika evropských zemích
Důvodová zpráva uvádí, že podobné změny už fungují i v některých dalších evropských státech. Nejčastěji zmiňuje Rakousko, kde mohou lidé od 16 let volit ve všech typech voleb. V některých spolkových zemích Německa mohou šestnáctiletí hlasovat alespoň v komunálních a regionálních volbách a Malta tuto hranici zavedla i pro celostátní volby.
Podle předkladatelů tyto zkušenosti ukazují, že snížení volebního věku nemusí narušit fungování demokratického systému.
Mladí voliči se podle výzkumů rozhodují stejně zodpovědně jako starší
Data ze zahraničí dle návrhu ukázaly, že šestnáctiletí a sedmnáctiletí chodí k volbám přibližně stejně často jako starší voliči. Někdy dokonce častěji než lidé krátce po dovršení 18 let. Vysvětluje se to tím, že mladší voliči mají větší oporu v rodině a ve škole, kde se lépe orientují v tom, co se ve společnosti děje.
Výzkumy zároveň neukazují, že by mladší voliči rozhodovali méně zodpovědně nebo že by byli hůře informovaní než starší generace.
Opozice uvádí, že hlavním cílem je víc zapojit mladé lidi do dění kolem nich a umožnit jim rozhodovat o věcech, které se jich přímo týkají. Dalším důvodem je, že když lidé začnou chodit k volbám už v mladém věku, často u toho zůstanou i později v dospělosti.
„Významný je rovněž princip „no taxation without representation“ (žádné zdanění bez zastoupení), neboť mladí lidé se již v tomto věku zapojují do ekonomických vztahů a nesou určité daňové zatížení. Nelze opomenout ani skutečnost, že právní řád přiznává osobám od 16 let řadu významných práv a povinností,” uvádí důvodová zpráva k návrhu.
Právo volit by mohli mít šestnáctiletí už příští rok
Podle návrhu by změna neměla mít žádný dopad na státní výdaje, protože samotná organizace voleb by zůstala v podstatě stejná.
Pokud by návrh prošel legislativním procesem, měl by vejít v účinnost od 1. ledna 2027. V nejbližší době návrh projedná vláda.
