Student

Jestli si vždycky, když se řekne "večerní škola", představíte partičku prošedivělých spolužáků s imaginárním Hliníkem z Humpolce v čele, kteří se urputně snaží dohnat své znalosti ve školních lavicích, pak jste velmi blízko tomu, co tento typ studia představuje. Není to ale zdaleka vše.

Jak se cítí právě zvolená žena ve vedoucí pozici technické fakulty? Jaké plány do budoucna má? Profesorku Jarmilu Dědkovou, novou děkanku Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, vám představí následující rozhovor.

 

V dalším pokračování našeho česko-slovenského speciálu vám přinášíme rozhovor se studentem religionistiky, Miroslavem Vrzalem (28), který si vyzkoušel půlroční pobyt v Bratislavě. V čem se studium na Slovensku liší od toho, které známe, a má vůbec význam se do něj pouštět?

Univerzitní brány jsou skutečně otevřeny všem zájemcům. Dokladem toho budiž programy univerzit třetího věku, zaměřené na zájmové vzdělávání seniorů. Těm poskytují nejen výuku na univerzitní úrovni, ale i nadstavbu v podobě nových kontaktů, setkání a zážitků.

Během posledního ročníku střední školy toho musí studenti stihnout opravdu hodně - připravit se na maturitu, zorganizovat nejrůznější akce s ní spojené, udělat si řidičský průkaz, rozhodnout se, zda a jak pokračovat ve studiu. Není divu, že vidina přijetí na vysokou školu bez přijímaček je vítanou úlevou nabitému kalendáři. Ale je možnost vyhnout se přijímačkám opravdu výhrou?

Ke studiu na terciární úrovni se v roce 2009 hlásilo celkem 156,4 tis. uchazečů, kteří podali celkem 345,6 tis přihlášek (každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky).

Chcete studovat něco praktického a přitom zajímavého? Máte vysoké cíle, matematické myšlení a zajímají vás finance? Myslíte si, že máte předpoklady pro analytickou a náročnou práci? Není problém, můžete si vybrat, kam jít studovat Účetnictví a řízení podniku!

 

Únor, zima v plném proudu, čas kolonek, čas vyplňování přihlášek. Kam který údaj zapsat? Kde a co podepsat? Co přiložit a jak se v tom neztratit? To vše vám osvětlí následující článek.

Se začátkem nového roku začínají vysoké školy i jednotlivé fakulty a katedry opět lákat studenty do svých prostor. Alespoň jeden termín, kdy jsou vám dveře univerzit otevřeny dokořán, se určitě vyplatí využít. Celou řadu důvodů najdete v tomto článku.

Zvykli jsme si, že každý další rok přináší i nové výdobytky v oblasti technologie a rychlosti přenosu a získávání informací. Vzdělávací sektor na tyto novinky rovněž reaguje a s vděčností je integruje do svého systému. Generace, které nejsou zvyklé na osobní počítač s připojením na internet, tak může na vysoké škole čekat nejedno překvapení.

Opět se v porovnání vracíme k biologickým oborům. Jednotlivé univerzity jsou opravdu štědré co se týče specializací, a tak se nemusíte bát, že se budete věnovat rostlinám namísto plného studia živočichů. Kromě toho školy nabízejí ekologicky orientované obory i obory aplikující různé technologie a metody v biologii.

Po maturitě na vysokou školu. To je logická cesta většiny studentů. Někteří se však po cestě za vysokoškolským vzděláním poněkud zdrží. Některé nevezmou, a tak musí zkoušet své štěstí zase za rok. Někteří se snaží využít mládí a než opět zasednou do poslucháren, sbírají rok či dva zkušenosti v zahraničí. Jak to ale vypadá, když tato prodleva trvá patnáct let? O studiu s třemi dětmi, prací a třicítkou na krku jsme si popovídali se sociální pracovnicí Terezií Fojtíkovou.

"Oh Be A Fine Girl, Kiss Me," šeptal při písemce nenápadně student své spolusedící v lavici. Ale dívenka nešpulila rty k polibku, místo toho začala kreslit perem po papíře písmeka O, B, A, F, G, K a M. Dobře věděla, že jí spolužák napovídá spektrální třídy hvězd podle jejich teploty.

Možná vás ani nenapadlo, jak moc se může profese ředitele lišit od pedagoga. Řízení školy vyžaduje často velmi speciální znalosti a zkušenosti, které učením prostě nelze získat. Proto je nově zřizován obor, který by měl do tajů vedení škol zasvětit nejen stávající ředitele...

 

Každý je rád informován o dění kolem sebe. Vyhledáváme informace, které potřebujeme ke každodennímu fungování, zajímáme se o akce, které by nás bavily, čas od času sháníme něco ke koupi, potřebujeme sdělit něco ostatním, podílet se na zlepšení svého dočasného životního prostředí... To jsou důvody, ze kterých vznikají na všech vysokých školách zpravodaje a časopisy, studentská svépomoc.

Možná jste někdy uvažovali o rozšíření si svých obzorů dalším studiem na akademické půdě. Je-li pro Vás hlavní překážkou nedostatek času na pravidelnou výuku v pracovních dnech (ať již kvuli současnému studiu nebo zaměstnání), řešením může být kombinovaná forma studia. Co to obnáší? Zeptali jsme se studijní referentky pro kombinované studium Filozofické fakulty MU Ivany Kroupové a studijní referentky pro kombinované studium Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Renaty Vejrostové.

V současném dynamicky se rozvíjejícím zdravotnictví jsou stále žádanější odborníci, kteří dokážou obsluhovat složitou, drahou techniku a pracují na mezinárodní úrovni. Radiologický asistent je jedním z oborů, které tento potenciál mají.

Slovo "Erasmus" už přestává být veřejnosti neznámým pojmem. Jednak díky filmům Erasmus a spol. a Erasmus 2, které tento studijní program zpopularizovaly, zčásti také díky cizincům různých přízvuků a barev pleti, kteří se během let stali přirozenou součástí univerzitních měst. Ne každý však vycestuje za vzděláním přes Erasmus. Existují i další stipendijní programy. Zdaleka nejvíce možností poskytuje program Fremover.

Také máte ve svém okolí nějakého "věčného studenta"? Takoví lidé studují buď prostě proto, že je studium baví a rádi si rozšiřují obzory, nebo se jim naopak nedaří najít takovou školu, která by dokázala naplnit jejich očekávání. Studium si však lze prodloužit i jeho přerušením, výjezdem do zahraničí nebo nástupem do doktorského cyklu. Ale ať je to jak je to, je nutné počítat s tím, že se 26. svíčkou na dortu se cesta k titulu začíná trochu prodražovat...

Díky rostoucí nabídce nejrůznějších studijních programů v zahraničí, ale i díky otevřenějším možnostem pohybu osob v rámci EU, se v posledních letech výrazně proměňuje i národnostní skladba studentů na našich školách. Velké procento z nich tvoří Slováci, jimž - a hlavně náležitostem spojeným s jejich studiem u nás - je věnován i následující článek.

V září příštího roku otevře Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého nový, a nový také ve střední Evropě, obor navazujícího magisterského studia s názvem Mezinárodní humanitární a sociální práce. Výhledově by mohl přibýt i obor Charitní a sociální práce.