Zdravotní pojištění OSVČ

Stejně jako zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou povinny účastnit se zdravotního pojištění. Kromě osob samostatně výdělečně činných a osob s nimi spolupracujících vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení, nebo pojištěnec, který provede určitou činnost na základě autorského zákona (autor, umělec, programátor) a za tuto činnost dostane honorář.

Povinnosti OSVČ

Tyto osoby musí:

• do 8 dnů ohlásit zahájení a ukončení výdělečné činnosti,
• odvádět zálohy na pojistné, pokud nejsou od placení těchto záloh osvobozeni,
• do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měly podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit vyplněný formulář PŘEHLED o příjmech a výdajích).
• do osmi dnů po podání daňového přiznání doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného.

To vše ve vztahu ke zdravotní pojišťovně, u které mají účet. K 1. lednu 2025 působí v Česku 7 zdravotních pojišťoven:

• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) – www.cpzp.cz
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (207) – www.ozp.cz
• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (213) – www.rbp-zp.cz
• Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) – www.vozp.cz
• Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) – www.vzp.cz
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (209) – www.zpskoda.cz
• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) – www.zpmvcr.cz

Dle současné legislativy lze změnit zdravotní pojišťovnu pouze jednou ročně a to k 1. lednu nebo 30. červnu. Pokud má OSVČ během zdaňovacího období více pojišťoven, musí podat přehled o příjmech a výdajích všem těmto pojišťovnám!

Výše a platba pojistného zdravotního pojištění

Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je 50 % příjmů z podnikání a z jiné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, pak se rovná tomuto minimu. Pojistné se zaokrouhluje vždy na korunu nahoru. Osoby samostatně výdělečně činné odvádějí zdravotní pojištění na účet své zdravotní pojišťovny.

V prvním roce výkonu hlavní výdělečné činnosti se odvádí měsíční zálohy na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši.

Při vedlejší činnosti se v prvním roce výdělečné činnosti neodvádí zálohy na zdravotním pojištění. O skutečnosti, že je výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, je však nutné příslušnou zdravotní pojišťovnu informovat. Při vedlejší činnosti u zdravotního pojištění (z důvodu přivýdělku jako OSVČ při zaměstnání) se zálohy neplatí. Zdravotní pojištění se doplatí za rok jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženého zisku.

Termíny pro platbu zdravotního pojištění

Poprvé musí být minimální záloha u hlavní samostatné výdělečné činnosti uhrazena za měsíc, kdy je zahájena samostatná výdělečná činnost. Zdravotní pojištění musí být uhrazeno do 8. dne následujícího měsíce. V případě, že je samostatná výdělečná činnost zahájena 1. února, tak musí být zdravotní pojištění zaplaceno do 8. března.

OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistném a doplatku pojistného. Zálohy OSVČ jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Z toho vyplývá, že není možno zálohy platit ani později, ani si je předplatit na několik měsíců dopředu.

Přehled o příjmech a výdajích

Během roku se platí zdravotní pojištění formou pravidelných měsíčních záloh. V Přehledu o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně se vypočítá celkové zdravotní pojištění za předchozí rok a odečtou se zaplacené zálohy v daném roce. Po odevzdání Přehledu se doplatí vzniklý rozdíl (existuje i možnost přeplatku). V Přehledu se vypočte i měsíční záloha na následující rok (tato záloha se platí od podání Přehledu).

Minimální vyměřovací základ

Minimální měsíční záloha pro OSVČ se každoročně zvyšuje, mezi lety 2010 až 2026 se zvýšila z 1 601 Kč na 3 143 Kč.

Minimální vyměřovací základ nemusí být u OSVČ dodržen, pokud byla OSVČ

• osobou, za kterou platí pojistné také stát (jejich výčet najdete na stránkách VZP);
• osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením;
• osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
• osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
• osobou, která byla současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a odváděla pojistné z tohoto zaměstnání, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, stanoveného pro zaměstnance (tj. z minimální mzdy).

Tyto skutečnosti musí trvat po celý rok. Pokud trvají po část roku, sníží se minimální vyměřovací základ o poměrnou část. Minimální vyměřovací základ se ještě může snížit na poměrnou část, která odpovídá počtu kalendářních měsíců, po které osoba samostatně výdělečně činná nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost ani jeden den a nebo pokud byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské po celý měsíc.

Maximální vyměřovací základ

Od roku 2013 je maximální vyměřovací základ zrušen a zdravotní pojištění se platí z vypočteného vyměřovacího základu.