Ruku v ruce s rozvojem internetu ve všech odvětvích a jeho začlenění do běžného života téměř většiny obyvatel se začalo internetu užívat i při bankovních transakcích, kde se běžně provádějí mezibankovní operace a platby formou e-bankingu. Není tomu však ve všech státech Evropy stejně, někde internetové bankovnictví zaznamenalo velký nárůst a oblibu, jinde se jeho využití jen pozvolna zvyšuje. Ve kterých státech se internetové bankovnictví běžně používá a v kterých méně? Jak se podíl internetu pro bankovní operace zvyšoval v průběhu posledních let?
Průměr evropské sedmadvacítky
Využití internetu v celé současné Evropské unii se v průběhu let stále zvyšuje a to od zhruba 16 % v roce 2004 až na současných 36 % v loňském roce.
Nižší užití internetového bankovnictví zaznamenávají státy bývalého východního bloku a státy, které mají v současné době problém se svou ekonomikou vůbec.
Úplně nejméně internet v bankovnictví využívají v Rumunsku a Bulharsku, kde se užití internetu v bankovnictví pohybuje na pouhých dvou respektive třech procentech. Na tomto procentu se sice v České republice internet pro bankovnictví používal také, ale to v roce 2003, v současné době využíváme internet pro bankovnictví v 23 %.
Podprůměrné užívání internetu pro bankovní operace a nahlížení do nich
Jak již bylo zmíněno, nejméně užívají internetového bankovnictví postkomunistické státy, v Rumunsku se užití internetu zvyšovalo od hodnot pod jedním procentem v roce 2003 až do současných 3 % v loňském roce, Bulharsko je na tom s užitím internetu pro bankovnictví obdobně, jen se i v současnosti používá pouze ve dvou procentech.
Velice málo je internet pro účely bankovnictví, to v pouhých 6 %, užíván také v Řecku, i tam se hodnota zvedala z jednoho procenta v roce 2003.
Graf: Využívání internetového bankovnictví

Zdroj: EUROSTAT, Percentage of individuals aged 16 to 74 – Individuals using the internet for internet banking
Na o něco vyšších hodnotách se internetové bankovnictví užívá mimo jiné v Itálii (18 %), Kypru (17%), Portugalsku (19 %) a Chorvatsku (20 %).
Velmi nadprůměrné užití internetu pro bankovnictví
Nadprůměrné a velmi vysoké použití internetu pro bankovní operace a nahlížení do účtu zaznamenávají především státy s vysoce rozvinutým bankovnictvím a státy severské.
V Dánsku se využití internetu zvyšovalo z hodnoty 38 % v roce 2003 až na současných 71 %, obdobně je tomu ve Finsku, kde je pro rok 2010 hodnota 76 %, a Švédsku, tam je o jedno procento méně. V zemi jezer Islandu je užití internetu v bankovnictví na hodnotě 77 % a asi nejvyšší procento zaznamenává Norsko, kde se v roce 2003 pohybovala hodnota okolo padesáti procent a v loňském roce již vyšplhala na 83 %.
Vysokou hodnotu zaznamenáváme také v Estonsku (65 %), Lucembursku (56 %), ale třeba i v Nizozemí (77 %).
Státy s nejvyšším nárůstem užití internetu pro bankovnictví
Německo je jedním ze států, kde se užití internetu v individuálním bankovnictví zvýšilo nejvíce, vzrostlo z hodnoty 21 % v roce 2003 na více jak dvojnásobek (pro rok 2010 je hodnota 43 %).
Také pobaltské státy zaznamenaly enormní nárůst v užití internetu. V Litvě z 3 % pro rok 2003 na současných 37 % a v Lotyšsku z 12 % v roce 2004 na 47 % v loňském roce.
V České republice se hodnota zvyšovala od 3 % do 23% a v EU 27 z 16 % pro rok 2004 na loňských 36 %.
Graf: Vývoj IB v letech 2003 - 2010

Zdroj: EUROSTAT, Percentage of individuals aged 16 to 74 – Individuals using the internet for internet banking
Proč se v některých státech užívá internet pro bankovnictví více a jinde několikanásobně méně?
Rozdíl mezi jednotlivými státy je dán především připojením domácností a firem na vysokorychlostní 3G internet, obecně jsou severské státy, kde se užití internetu v bankovnictví pohybuje na velmi vysokých hodnotách, připojeny k vysokorychlostnímu 3G internetu mnohem více. Ve Švédsku má mobilní vysokorychlostní 3G internet 55% a Finsku 68 % firem. Přímo úměrně s touto hodnotou se pochopitelně pohybuje i internetové bankovnictví, takže mobilní vysokorychlostní 3G internet má v Řecku pouze 6 % firem, v Rumunsku 8 % a v Bulharsku 9 %. Ani v České republice není připojení na mobilní vysokorychlostní 3G internet na nějak vysoké hranici, pohybuje se pod dvaceti procenty.
Klasické připojení má v České republice okolo 95 % firem, na rozdíl třeba od Rumunska (21 %) a Bulharska (15 %). Pevné vysokorychlostní internetové připojení je v Čechách srovnatelné s EU27 a pohybuje se okolo 85 %.
Firmy využívají internet především pro bankovnictví a finanční služby a to téměř v 87 %.



Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
