Zásady nového občanského zákoníku

Občanský zákoník ze šedesátých let minulého století, který byl mnohokrát novelizovaný a zažil dva zcela odlišné politické režimy, bude k poslednímu prosincovému dni letošního roku zrušen. Nový občanský zákoník obsahuje přes tři tisíce paragrafů a klade si za cíl být demokratickým právním předpisem reagující na běžný život občana v každodenních právních vztazích. Základní zásady nového kodexu jsou stanoveny v prvotních ustanoveních a jejich cílem je stanovit koncept právního přístupu, který následně prostupuje veškerými právními vztahy v rámci ostatních ustanovení nového občanského zákoníku.

Život, rodina, svoboda a závaznost slibu

Nový občanský zákoník pevně zakotvuje, že soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí; rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany; nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých; daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny; vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

Co přinese rok 2014?

Souhrn změn a novinek, které nás čekají v novém roce.

Čtěte více

Autonomie vůle a ochrana lidské důstojnosti

Autonomie vůle člověka je základním principem, na kterém nový občanský zákoník staví své další ustanovení, kdy nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Účelem soukromé práva je chránit důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

Poctivost a ochrana před zneužitím práva

Až nový kodex soukromého práva poprvé stanovuje výslovně, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Vychází se z domněnky, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Nový občanský zákoník rovněž zakotvuje zřetelně, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem, kdy výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Principy stanovené novým občanským zákoníkem reprezentují snahu o výslovné zakotvení přirozených lidských zásad do právního řádu s povinností jejich respektování při aplikaci soukromého práva.