Plzeň podle něj s EIB dojednala úrok 2,4 procenta; nabídky českých komerčních bank byly od 3,0 do 4,4 procenta. Úvěr bude splácet 20 let s pětiletým odkladem. Město má peníze čerpat ve třech tranších v letech 2016 až 2018. "Podmínkou je, aby 50 procent peněz na konkrétní investici dalo město anebo šly z dotací EU," uvedl Zrzavecký. Dodal ale, že dnešní smlouva město k čerpání nezavazuje.
"Dobrá úroková sazba plus dlouhodobost naší asistence infrastrukturnímu rozvoji města Plzně jsou ty dvě opravdu dobré věci," řekl ČTK viceprezident EIB Wilhelm Molterer.
"Nebýt už dvou smluv s EIB, nedokázali bychom realizovat obrovské infrastrukturní akce jako Čistá Berounka a ISPA, tedy globální obnovu vodohospodářské infrastruktury. V tomto volebním období jsme díky penězům EIB realizovali velké investiční projekty jako stavbu nové budovy divadla a tak dále," uvedl primátor Martin Baxa (ODS). Bez peněz od EIB by podle něj bylo město "rozhodně o kus pozadu".
Součástí smlouvy je seznam strategických projektů Plzně, které má banka spolufiancovat. Zásadními budou dokončení druhé etapy západního okruhu a tramvajová trať na Borská pole.
"Jde o velmi zajímavý produkt rámcového úvěru pro Plzeň, který je ale kombinovaný s evropskými granty ze strukturálních fondů. Jsou tam zahrnuty projekty infrastrukturní, vzdělávací, kulturní a jde o přesně definovaný seznam, který umožňuje podpořit dlouhodobý udržitelný rozvoj města, ale zároveň i vypomoci s Evropským hlavním městem kultury (Plzeň se jím stane příští rok)," uvedl Molterer. Přál by si, aby se tento typ spolupráce rozšířil také na další města a kraje v ČR. EIB nyní spolupracuje se sedmi kraji a šesti městy včetně Praha.
Plzeňský projekt označil viceprezident jako velmi chytrý, protože kombinuje evropské granty a úvěr, který se musí splatit, což zaručuje "dlouhodobě udržitelný zdravý způsob financování". "Spolupráce s EIB zlepšuje schopnost města řídit svoje finance. Plzeň je velmi opatrná jen tak se do něčeho nepustí," uvedl.
Viceprezident nabídl v nadsázce primátorovi, aby se stal ambasadorem EIB pro české kraje a města. "Pro finančně zdravá města je EIB vynikající partner, ale vyžaduje to důsledný dohled nad městskými financemi, což u nás je. Ale města, která se beze smyslu provozně zadlužují, na tyto úvěry nedosáhnou," vysvětil primátor.
Plzeň už si vzala od EIB dvě půjčky. První ve výši jedné miliardy korun šla hlavně na kanalizaci. V roce 2009 přijala další úvěr, z něhož vyčerpala "jen" 1,6 miliardy korun, hlavně na nové divadlo, fotbalový stadion a tramvajové trati.
