EU: inflace v roce 2008 byla vysoká

Vyšší inflace než v Česku byla pouze v Pobaltských zemích, Rumunsku a Bulharsku…

Ekonomice prospívá nízká inflace

Inflace je zjednodušeně řečeno růst cenové hladiny v čase. Ten se ve všech členských zemích Evropské unie měří dle indexů spotřebitelských cen (indexy poměřují úroveň cen vybraného spotřebního koše několika stovek reprezentativních výrobků a služeb ve dvou po sobě jdoucích letech). Nízká míra inflace je velmi pozitivní pro finanční sektor daného státu. O nízkou míru inflace se snaží jednak domácí vlády, jednak centrální banky. Inflace je totiž aktivním faktorem pohybu úrokových sazeb a vysoká míra inflace přehřívá domácí ekonomiku.

Česko – průměrná meziroční míra inflace 6,3 %

K výpočtu míry inflace se používají různé metody, a proto se míra inflace zveřejněná Eurostatem, OECD či Českým statistickým úřadem může maličko lišit. V minulosti patřilo Česko mezi země s nejnižší mírou inflace v Evropské unii a mezi východoevropskými zeměmi bylo vždy premiantem. Výjimkou byl rok 2008. Za posledních 12 měsíců v roce 2008 proti průměru 12-ti předchozích měsíců v roce 2007 činila v Česku míra inflace 6,3 %, což je nejvíce od roku 1998 (viz. tabulka). Nejnižší inflace z východoevropských zemích v roce 2008 byla na Slovensku a první měsíc letošního roku ukázal, že ani zavedení eura na Slovensku od ledna nevedlo ke zdražování cen zboží a služeb.

Tabulka: Míra inflace v Česku v jednotlivých letech

Zdroj: Český statistický úřad

Island – inflace přes 12 %

Nejvyšší míra inflace v loňském roce byla v Lotyšsku a na Islandu, tedy v zemích, u kterých finanční krize vyústila v největší hospodářskou recesi z evropských zemích. Přes 10% hranici se inflace vyšplhala ještě v Bulharsku, Litvě a Estonsku. Ve všech východoevropských zemích byla inflace podstatně vyšší než v západní Evropě. Nejnižší míra inflace byla v Nizozemí (2,2 %), Švýcarsku (2,3 %) a Portugalsku (2,7 %). Další srovnání evropských ekonomik najdete v článku Jak „šlapou“ evropské ekonomiky?

Každý občan má „vlastní“ inflaci

Z vyšší míry inflace mají finanční užitek pouze občané, kteří mají dlouhodobě fixní částku splátky úvěru. Většině občanů však přináší ztrátu, neboť znamená vyšší výdaje za námi nakoupené zboží a služby. Když růst naší mzdy během roku byl nižší než míra inflace, tak naše reálná mzda klesla, za naši mzdu si můžeme koupit méně zboží a služeb. Současně inflace ovlivňuje naše úspory, spoření, pojistky či jiné investice – jejichž výnos je díky inflaci nižší. Každý z občanů má však jinou „vlastní“ inflaci, protože kupuje jiné zboží a služby. Právě nízko-příjmové skupiny obyvatelstva mají inflaci nejvyšší. Vždyť v roce 2008 se v členských zemích EU oproti roku 2007 nejvíce zvedly ceny energií a potravin - tedy věcí, za které utrácí peníze všichni občané. Např. ceny aut a elektroniky v loňském roce klesly, ale nové auta si kupují lépe finančně situovaní občané a domácnosti.

Deflace brzdí ekonomiku

V době hospodářské recese, kterou prochází všechny členské země Evropské unie, mohou mít některé země problémy s deflací (opak inflace). Na první pohled je to pro občany příjemná zpráva, protože za svoji mzdu (i když je pořád stejná) si koupí více zboží a služeb. Ve skutečnosti je to ovšem pro domácí ekonomiku velmi nepříjemný jev, který ohromuje finanční trhy:

• věřitelé mají velké problémy splácet své dluhy, které jsou vlivem deflace vyšší
• lidé méně spoří, protože je to méně výhodné
• tok úvěrů je omezený…

Deflace vede i k vyšší nezaměstnanosti (cena práce v době deflace je vyšší a zaměstnavatelé jsou nuceni redukovat počet zaměstnanců).

Tabulka: Meziroční míra inflace v zemích EU
(v %, prosinec 2008 oproti prosinci 2007)

Zdroj: Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 8/2009