Podpora v nezaměstnanosti není samozřejmostí

Podpora v nezaměstnanosti je zavedena ve většině vyspělých zemích světa. Za jakých podmínek a v jaké výši? V některých zemích však podpora není… Je potřeba splnit potřebnou dobu pojištění a registrovat se na úřadu práce. Jestliže není podmínka splněna, nemá občan na podporu v nezaměstnanosti nárok a jsou mu vypláceny pouze sociální dávky (a ani ty nejsou ve světě automatické – záleží např. na majetkové situaci občana). O sociálních dávkách se více dozvíte v článku Sociální dávky v Evropě pod lupou. V Austrálii a na Novém Zélandu není podpora v nezaměstnanosti vůbec stanovena – jsou pobírána jiná plnění. Sociální dávky jsou nesrovnatelně nižší než podpora v nezaměstnanosti a v mimoevropských zemích stačí na velmi skromné přežití.

Fixní částka nebo dle příjmu?

V některých členských zemí OECD je podpora v nezaměstnanosti stejná pro všechny občany, bez ohledu na to, jaké příjmy dosahovali před tím než se stali nezaměstnaní. Fixní podpora v nezaměstnanosti je stanovena procentem z průměrného příjmu v národním hospodářství v daném roce. Fixní podpora v nezaměstnanosti je např. na Islandu, v Irsku, Polsku, Velké Británii.

Splnit podmínky není vždy snadné!

Především v evropských zemích je výše podpory v nezaměstnanosti poměrně vysoká, ale musí být splněna především doba pojištění (zjednodušeně doba zaměstnání, ale patří sem např. doba péče o dítě…). V Nizozemí dostane podporu v nezaměstnanosti pouze ten, kdo v předchozích 39 měsících 26 týdnů pracoval, stejně přísné podmínky jsou i v dalších zemích. Podmínky se totiž zpřísňují a cílem je, aby podporu v nezaměstnanosti pobírali ti občané, kteří jsou nezaměstnaní mimořádně a ne občané, kteří se práci vyhýbají.

Nezaměstnanost v OECD

Na konci ledna činila v členských zemích OECD míra nezaměstnanosti 6,9 %, což je o 1,3 % více než na konci ledna 2008. Oproti prosinci se míra nezaměstnanosti zvýšila o 0,1 %. Rostoucí nezaměstnaností jsme se zabývali v článku Nezaměstnanost ve světě roste, kde se zastaví? Podporu v nezaměstnanosti tak pobírá více lidí, což státní rozpočet finančně zatěžuje. Nejvíce se nezaměstnanost od prosince do ledna zvýšila v Kanadě o 0,6 % (z 6,6 % na 7,2 %) a ve Španělsku o 0,5 % (z 14,3 % na 14,8 %). Na konci ledna byla nejvyšší nezaměstnanost právě ve Španělsku a Turecko (10,6 %). Nejnižší nezaměstnanost je dlouhodobě v Nizozemí, kde je míra nezaměstnanosti 2,8 % stejná od září 2008. Nižší nezaměstnanost na konci ledna než v Česku (5,0 % - dle metodiky OECD), byla v Nizozemí, Dánsku, Rakousko, Austrálii, Japonsku, Koreji a Mexiku.

Jak je to s podporou v nezaměstnanosti v Česku?

Od ledna 2009 došlo k výrazným změnám pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. Nejdůležitější změnou je snížení doby o jeden měsíc u všech věkových kategoriích. Podpora v nezaměstnanosti činí:

• 5 měsíců (pro občany mladší 50 let)
• 8 měsíců (pro občany starší 50 let a mladší 55 let)
• 11 měsíců (pro občany starší 55 let)

Stejný způsob platí ve většině členských zemích Evropské unie a starší občané mají při splnění zákonných podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti delší dobu. Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti však jež, že občan musel v posledních 3 letech před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců. A jak je podpora v nezaměstnanosti vysoká?

• 65 % z průměrného čistého měsíčního výdělku po dobru prvních dvou měsíců
• 50 % z průměrného čistého měsíčného výdělku po dobu dalších dvou měsíců
• 45 % z průměrného čistého měsíčního výdělku po dalších měsíců

O tomto se dočtete i v článku Mateřská, nemocenská a podpora v nezaměstnanosti v roce 2009.

Ve většině zemí je délka nároku pobírání podpory v nezaměstnanosti odstupňována dle věku, v přiložené tabulce je uvedena délka podpory, kterou může při splnění zákonných podmínek pobírat 40letý, svobodný, bezdětný občan s 22 lety pojištění. Jedinou zemí, kde není limit pro pobírání podpory v nezaměstnanosti je Belgie.

Nejvyšší podporu můžou pobírat ve Francii

V Česku je maximální výše podpory v nezaměstnanosti zákonem v letošním roce 13 307 Kč, což je 56,5 % z průměrné mzdy za rok 2008, která byla 23 542 Kč. Vůbec nejvyšší podporu v nezaměstnanosti můžou pobírat občané s velmi nadstandardními příjmy ve Francii (až 224 % průměrné mzdy), Nizozemí (až 113 %), Švýcarsku (až 104 %) a Portugalsku (až 101 %). Naopak nejnižší podpora v nezaměstnanosti je v zemích, kde je stanovena fixní částkou. Nízká je však i v Turecku, kde podpora v nezaměstnanosti je 50 % z průměrného příjmu občana, ale maximální výše podpory je při přepočtu 27 % z průměrné mzdy. U občanů s vyššími příjmy, tak zdaleka neplatí, že v době nezaměstnanosti mají příjem ve výši poloviny příjmu ze zaměstnání (či výdělečné činnosti).

Podpora v nezaměstnanosti v členských zemích OECD (u 40letého občana s 22 lety pojištění)

Poznámka: fixní podpora v % se vypočítává v z průměrné mzdy v národním hospodářství v daném roce
Pramen: OECD, Benefit and Wages, Unemployment benefits