Od 1. ledna 2023 se zvýšil limit pro povinnost podat daňové přiznání z 15 000 Kč na 50 000 Kč. Podání daňového přiznání se tak týká každého, jehož příjmy přesáhly hranici 50 000 Kč. Do této hranice se nezapočítávají ty příjmy, které jsou od daně osvobozené nebo ty, které již byly zdaněny srážkovou daní.
Co se dozvíte v článku
V případě, že poplatník vykonává závislou činnost a jeho další příjmy mimo pracovní poměr (z podnikání, nájmu, kap. majetku, ostatních příjmů) přesáhnou částku 20 000 Kč, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání rovněž. Nežádá tedy zaměstnavatele o roční zúčtování daně.
V případě, že ve zdaňovacím období měl poplatník příjmy pouze ze závislé činnosti, může zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně, nejpozději však do poloviny února. V roce 2026 skončila tato lhůta 16. února. O roční zúčtování může zaměstnanec požádat i tehdy, pokud měl ve zdaňovacím období více zaměstnavatelů, avšak ne souběžně. Pokud v nějakém období měl naráz více příjmů ze závislé činnosti, musí si daňové přiznání podat sám.
Do daňového přiznání z příjmů fyzických osob se uvádí tyto příjmy:
- Příjmy ze závislé činnosti
- Příjmy ze samostatné činnosti
- Příjmy z kapitálového majetku
- Příjmy z nájmu
- Ostatní příjmy
Každý příjem je nutné zařadit do správné skupiny, aby mohl být správně vypočten základ daně a z něj výsledná daňová povinnost poplatníka.
Jaké příjmy se do daňového přiznání neuvádějí?
Některé příjmy fyzických osob nejsou předmětem daně. Takové příjmy se ani do daňového přiznání neuvádí a ani se z nich neplatí daň z příjmu. Jak jsme již zmínili, tak se jedná například o příjmy, které již byly zdaněny srážkovou daní. Jde například o přivýdělky na DPP a DPČ do limitu, jestliže poplatník nepodepsal prohlášení k dani.
Srážkovou daní jsou zdaněny také autorské příjmy (např. článek do časopisu), jestliže jejich součet v kalendářním měsíci nepřesáhne částku 10 000 Kč.
Od daně jsou osvobozeny například některé příjmy z prodeje rodinných domů/bytů a movitého majetku, pokud splní všechny podmínky dané zákonem. Ve většině případů jde o splnění časového testu, tedy dobu, po kterou poplatník věc vlastnil. Tyto příjmy se řadí do ostatních příjmů.
Od daní jsou rovněž osvobozeny příležitostné příjmy, kam se řadí také příjmy z nepodnikatelské zemědělské výroby a příležitostný pronájem majetku. Tyto příjmy se řadí rovněž do ostatních příjmů a nezdaňují se tehdy, pokud jejich výše za zdaňovací období nepřesáhne 50 tisíc Kč.
Do daňového přiznání poplatník neuvádí rovněž přijaté náhrady od pojišťoven (například plnění z pojištění odpovědnosti), avšak musí splnit podmínky dané zákonem o daních z příjmu.
Dále se nezdaňují výhry nepřevyšující částku 50 000 Kč, dávky nemocenského a důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory a stipendia poskytovaná z veřejných rozpočtů.
Předmětem daně není ani příjem z prodeje cenných papírů, a to za podmínky, pokud příjem z prodeje cenných papírů nepřesáhl ve zdaňovacím období 100 000 Kč. Jestliže tuto hranici překročí, může být příjem od daně osvobozen při splnění časového testu tří let.
Termíny pro podání daňového přiznání
Daňové přiznání z příjmů fyzických osob se podává nejpozději do 3 měsíců od skončení zdaňovacího období. Tato lhůta v roce 2026 vychází na středu 1. dubna.
Pokud se poplatník rozhodne podat daňové přiznání elektronicky, prodlužuje se tato doba o měsíc. Při elektronickém podání tak musí poplatník letos podat daňové přiznání nejpozději do 4. května. Jestliže jde o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je její povinností podat daňové přiznání elektronicky.
Poplatník může požádat o pomoc s vyplněním daňového přiznání daňového poradce. V takovém případě se lhůta pro podání přiznání prodlužuje do 1. července 2026.
Kdo vám zpracuje daňové přiznání k příjmům fyzické osoby za rok 2025?
Do kdy daň z příjmu nejpozději uhradit?
Daň z příjmu fyzických osob je třeba uhradit nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Finanční úřad je však k poplatníkům tolerantní a úrok z prodlení začíná běžet až pátým dnem, který následuje po dni splatnosti daně.
