Základním příjmovým údajem pro výpočet starobního důchodu není u OSVČ dosažený příjem a ani zisk. Za každý rok se pro výpočet důchodu započítává částka, ze které bylo zaplaceno sociální pojištění, tzv. roční vyměřovací základ.
Praktický příklad
Živnostník Jaroslav dosáhl v roce 2023 hrubého zisku (příjmu poníženého o výdaje) ve výši 500 000 Kč. V roce byl 2023 roční vyměřovací základ ve výši 50 % daňového základu, v tomto případě tedy 250 000 Kč. Vyměřovací základ ve výši 250 000 Kč přitom odpovídá hrubé mzdě 20 833 Kč. Přestože měl pan Jaroslav roční příjem přes milion, tak je na tom pro výpočet důchodu stejně jako zaměstnanec s podprůměrnou mzdou.
Při stejném hrubém zisku za rok 2024 činil roční vyměřovací základ 275 000 Kč, protože od roku 2024 činí vyměřovací základ 55 % daňového základu. Za rok 2024 je na tom pan Jaroslav stejně jako zaměstnanec s hrubou mzdou 22 917 Kč. Při výkonu hlavní činnosti musí být vždy dodržen minimální vyměřovací základ, pan Jaroslav měl v obou posledních letech skutečný vyměřovací základ vyšší.
Čtěte také: Jaký důchod mohou čekat OSVČ s minimální zálohou vs. s paušální daní
Výpočty předčasného důchodu
V tabulce níže máme vypočteny předčasné důchody u nižších osobních vyměřovacích základů, tak jak to v praxi mají OSVČ. Doba pojištění je zvolena v rozsahu 43 let. Výpočet je proveden podle legislativy roku 2025 a nepočítáme s výchovným na děti. Odchod do předčasného důchodu je zvolen v rozsahu 1080 dní před dosažením řádného důchodového věku, provádí se krácení za 12 x započatých 90 kalendářních dní předčasnosti.
Osobní vyměřovací základ může být při výpočtu starobního důchodu nižší než je aktuálně platná minimální mzda, velmi často je to právě případ osob samostatně výdělečně činných. Proto máme v tabulce zvoleny i nižší osobní vyměřovací základy (průměrné hrubé mzdy za odpracované roky) než 20 800 Kč.
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Předčasný důchod |
14 000 Kč |
43 let |
11 170 Kč |
16 000 Kč |
43 let |
12 100 Kč |
18 000 Kč |
43 let |
13 030 Kč |
20 000 Kč |
43 let |
13 960 Kč |
22 000 Kč |
43 let |
14 370 Kč |
24 000 Kč |
43 let |
14 611 Kč |
26 000 Kč |
43 let |
14 854 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Z přiložené tabulky vidíme, že v naprosté většině případů mají OSVČ předčasný důchod velmi nízký a v podstatě musí odejít až do řádného starobního důchodu. Pokud však z různých důvodů chtějí přestat vykonávat svoji činnost nebo ji omezit, tak mohou odejít do předddůchodu.
Tip: Tři sta tisíc už nestačí. Kolik naspořit na předdůchod, když nechcete nižší penzi?
Kdy do předdůchodu?
V předdůchodu jsou čerpány vlastní finanční prostředky na smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, přičemž pro uplatnění výhod předdůchodu musí měsíční částka činit alespoň 30 % průměrné mzdy. Do předdůchodu je možné odejít nejdříve 5 let před dosažením řádného důchodového věku muže stejného ročníku narození a předdůchod se musí pobírat nejméně dva roky. Období předdůchodu se pro výpočet starobního důchodu hodnotí jako vyloučená doba pojištění.
Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce
Výhody předdůchodu pro OSVČ
V případě, že OSVČ začne pobírat předdůchod, tak se vyhne odchodu do trvale kráceného předčasného důchodu a současně může alespoň v omezeném rozsahu stále vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost. Během předdůchodu je možné pobírat libovolné příjmy ze zaměstnání nebo podnikání, což je zásadní rozdíl oproti pobírání předčasného důchodu. Výkon samostatné výdělečné činnosti během pobírání předdůchodu se navíc pro výpočet zdravotního pojištění považuje za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což přináší úsporu na zdravotním pojištění při nižším zisku.
Čerpání předdůchodu a alespoň nižšího příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, kdy se třeba samostatná výdělečná činnost vykonává pouze pro několik vybraných nejlepších zákazníků, aby ji bylo možné vykonávat méně času a nebyla již tolik stresovou záležitostí, je pro OSVČ možným řešením, jak snížit pokles životní úrovně v předdůchodovém věku a přitom nemít krácený státní starobní důchod.