Zaměstnanci v rizikových profesích si budou muset o příspěvek na předdůchod říct sami

Cílem novely je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dostatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku v podobě tzv. předdůchodu.  

Legislativa navazuje na systém fungující od 1. ledna 2025 pro zaměstnance, kteří vykonávají práci zařazenou do tzv. čtvrté kategorie (například horník, pracovník biologické laboratoře). Tento systém spočívá v tom, že se zaměstnancům po určitém počtu směn odpracovaných v rizikovém prostředí snižuje důchodový věk o 15 až 60 měsíců a zaměstnavatelům těchto zaměstnanců ukládá zákon povinnost platit zvýšené pojistné na sociální zabezpečení.

Tato povinnost byla původně vztažena i na profese, které se řadí do 3. kategorie, avšak v průběhu projednávání z návrhu vypadla. Plánem poslanců bylo vyřešit tuto 3. rizikovou kategorii pomocí produktů III. penzijního pilíře.

Ten se skládá z penzijního připojištění (PP), doplňkového penzijního spoření (DPS) a dalších podporovaných produktů na stáří (soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt). Tyto systémy jsou pro každého účastníka dobrovolné. Na oba systémy může také přispívat zaměstnavatel. U zaměstnance jsou tyto příspěvky do 50 000 Kč ročně osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je může dát do daňově uznatelných nákladů.

Předdůchod může sloužit jako řešení pro překlenutí náročného období v pozdním věku, kdy je často obtížnější najít uplatnění na trhu práce. V takové situaci lidé často zvažují předčasný odchod do důchodu, který však vede k trvalému snížení starobního důchodu. Předdůchod vedle toho představuje alternativu, která umožňuje odejít z pracovního trhu bez trvalých finančních ztrát.

Tip: Tři sta tisíc už nestačí. Kolik naspořit na předdůchod, když nechcete nižší penzi?

Za jakých podmínek lze předdůchod čerpat?

„Podstata předdůchodu spočívá v tom, že účastník může v době nejdříve 5 let před dosažením věku pro přiznání starobního důchodu čerpat měsíčně splátku penze při splnění stanovených podmínek," vysvětluje poslanecký návrh. Aby účastník mohl do předdůchodu odejít, musí splnit potřebnou dobu spoření, která je stanovená na minimálních 120 měsíců. U smluv uzavřených do 31. prosince 2023 stačí 60 měsíců účasti. Do této doby se počítá i dřívější účast na penzijním připojištění, smlouvu je ale potřeba převést na novější doplňkové penzijní spoření. Z penzijního připojištění se předdůchod vyplácet nedá.

Pro výpočet důchodového věku můžete využít naši kalkulačku: 

Poslední podmínkou je mít naspořeno na penzijním spoření dostatečně vysokou částku, a to tak, aby měsíční splátka důchodu činila alespoň 30 % aktuálně vyhlášené průměrné mzdy a penze byla vyplácena nepřerušovaně alespoň po dobu dvou let.

Aktuálně je vyhlášena průměrná mzda ve výši 45 107 Kč měsíčně, což znamená, že měsíční splátka musí mít hodnotu minimálně 13 533. Pokud k tomu přidáme podmínku dvouletého nepřerušovaného vyplácení, musí mít žadatel na spoření minimálně 13 533 x 24 = 324 792 Kč.

Zaměstnavatelé budou povinni přispívat na spoření pracovníkům v náročných profesích

Povinností zaměstnavatele má být přispívání na DPS zaměstnancům, kteří vzhledem k výkonu činnosti spadají do 3. kategorie rizikovosti. Jedná se o činnosti, ve kterých se zaměstnanci potýkají se zvýšeným výskytem prachu, chemických látek, hluku, vibrací, neionizujícím zářením, fyzickou zátěží, tepelnou zátěží apod. Konkrétní vymezení kategorií lze nalézt ve vyhlášce č. 432/2003 Sb.

Zaměstnavatelé budou muset přispívat na jejich penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření. Výše příspěvku se bude odvíjet od měsíčního výdělku zaměstnance. „Není však vyloučeno, aby zaměstnavatel splnil povinnost platit povinný příspěvek podle navrženého zákona příspěvkem, který dosud platil čistě dobrovolně nebo na základě pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele," doplňuje legislativní návrh.

O příspěvek si bude muset zaměstnanec říct

Zaměstnavatelé nebudou přispívat na spoření automaticky, avšak budou muset své zaměstnance upozornit na to, že na tyto příspěvky mají nárok. „Zda konkrétnímu zaměstnavateli vznikne povinnost platit povinný příspěvek, záleží na tom, jestli u něho některý zaměstnanec vykonává rizikovou práci ve stanoveném rozsahu, a jestli tento zaměstnanec právo na povinný příspěvek uplatní,” udává poslanecký návrh. Oznámení musí zaměstnanec učinit v písemné formě, ve které uvede všechny potřebné náležitosti, které zaměstnavatel bude potřebovat ke splnění povinnosti (společnost, u které má penzijní připojištění nebo penzijní spoření, číslo účtu apod.).

Rozhodné období pro platbu příspěvku začne 1. den kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, kdy zaměstnanec zaměstnavateli oznámil, že má o příspěvek zájem. Povinný příspěvek je potom splatný do konce následujícího kalendářního měsíce po skončení rozhodného období.

Tedy pokud zaměstnanec oznámí zájem o příspěvek 5. ledna, začne rozhodné období pro stanovení výše příspěvku 1. února. Příspěvek bude muset zaměstnavatel uhradit nejpozději do konce března.

Za nezaplacení příspěvku pokuta až 2 miliony

Zaměstnavateli, který povinný příspěvek nezaplatí, hrozí pokuta až do výše 2 milionů korun. Kontrolu nad placením příspěvků na stáří má vykonávat inspektorát práce.

Tip: Může se předdůchodce stát předčasným důchodcem? Deset výhod předdůchodu

Povinné příspěvky se začnou zaměstnavatelů týkat nejspíše až v příštím roce

Původně byla účinnost nové povinnosti stanovena od 1. 7. 2025. Avšak vzhledem ke zdlouhavému procesu projednávání a velikosti změny přibyly dva pozměňovací návrhy, které účinnost novely odsouvají do příštího roku. Konkrétně jde o návrh Viktora Vojtka a Aleny Schillerové.

Návrh Viktora Vojtka posunuje účinnost návrhu zákona na 1. ledna 2026 s tím, že pokud by platila pravidla již od července, tak by měli zaměstnavatelé krátkou dobu na úpravy svých personálních a mzdových systémů. Zároveň je podle něj žádoucí, aby nová pravidla začínala s novým účetním obdobím. Pozměňovací návrh Aleny Schillerové navrhuje účinnost odložit o jeden rok na 1. červenec 2026. Důvody jsou podobné jako u předchozího návrhu, tedy nedostatečná doba pro zaměstnavatele na proměnu personálních procesů.

V současné době by již návrh nestihl projít standardním legislativním procesem. Proto je téměř jisté, že účinnost návrhu bude odsunuta na pozdější datum. Rozpočtový výbor 14. května doporučil Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh poslance Viktora Vojtka schválit. O návrhu bude Poslanecká sněmovna jednat v nejbližší době v rámci třetího čtení.

Čtěte také:

Už se vidíte v penzi? Sedm důvodů, proč si dobře rozmyslet předčasný důchod

K práci ještě vedlejšák a do důchodu o to dříve? Takhle to nefunguje