Preferovaný potomek vs. opomíjený. Co rozhoduje o výši dědictví?

Někdy tomu bývá tak, že rodiče mají některé ze svých dětí nejradši, rozmazlují jej a upřednostňují před sourozenci. Může to být to nejstarší prvorozený, nebo naopak to nejmladší benjamínek. A někdy to přetrvá i do dospělosti potomka. Dostává pak k narozeninám, svátku, Vánocům hodnotné dary, zatímco jiný potomek jen dárky symbolické. Rodiče oblíbenci pomáhají s pořízením bydlení, se startem podnikání a podobně, zatímco jiného potomka v důležitých životních krocích opomíjejí.

O tom, kdo je v rodině preferován, nemusí, jak už jsme to načrtli, rozhodovat věk dítěte, ani pohlaví (ačkoli může, když se třeba do rodiny s již více dívkami konečně narodí chlapec, nebo naopak do rodiny plné chlapečků konečně holčička). Může to být jako v biblickém podobenství o marnotratném synovi – tomu neúspěšnému, ba mnohdy i problémovému, rodiče hmotně, finančně pomáhají, zatímco úspěšný to podle nich nepotřebuje, protože si poradí a vše zvládne sám. A tak může mít někdo oprávněně pocit majetkové křivdy. Ale ta se dá někdy napravit, a to prostřednictvím započtení darů, které oblíbené dítě obdrželo, na jeho dědický podíl.

Kdo dostal méně darů či méně hodnotných darů nebo žádné, tak může získat více z dědictví. Opomíjený sourozenec může získat větší podíl na dědictví tak, že oblíbenému sourozenci se dědický podíl zkrátí, ačkoliv jinak, když se dědí podle pravidel zákona, by oba dostali stejně. 

Nakonec i v závěti zase může rodič upřednostnit své oblíbené dítě

Možnost získat více z dědictví však platí jen v situaci, kdy rodiče aspoň na sklonku života přestali někoho upřednostňovat - pokud nepořídili závěť, v níž většinu zase odkázali svému oblíbenci. 

Aby opomíjený potomek získal více než ten oblíbený, lze zařídit, pokud se má dědit podle pravidel zákona. Jestliže však rodič přiřkl větší podíl jednomu z dětí i v závěti, tak s tím opomíjené dítě už po smrti rodičů moc nenadělá. Méně oblíbený potomek má pak zaručen je povinný díl.

Občanský zákoník totiž předepisuje, že nezletilé dítě musí dostat z dědictví alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, a zletilé dítě tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Příklad:

Dvě dospělé děti měly na živu už jen jednoho z rodičů. Ten zanechal zanechal majetek v hodnotě 2 milionů korun a nesepsal závěť, takže každý z pozůstalých dostane 1 milion korun. Ovšem rodič mohl klidně v závěti určit, že jedno dítě získá jenom 250 000 Kč (čtvrtinu ze zákonného dědického podílu 1 000 000 Kč), zatímco druhé 1 750 000 Kč (všechno ostatní, celý zbytek dědictví nad rámec minima pro první dítě). A u soudu resp. notáře vyřizujícího dědictví by to prošlo.

Pokud chce opomíjený potomek dosáhnout započtení dřívějších zvýhodnění pro sourozence, musí mít přehled o tom, co a kdy preferované dítě dostalo.

Tip: Co dělat, když se sourozencem zdědíte byt a nechcete ho vlastnit společně?

Počítají se hodnotné dary za poslední 3 roky

Na povinný díl resp. oproti onomu povinnému dílu (tedy tomu předepsanému majetkovému či finančnímu minimu, které náleží dítěti z majetku rodiče po jeho smrti podle zákona) se započte (v podstatě odečte) to, co dítě od zesnulého rodiče bezplatně obdrželo v posledních třech letech před jeho smrtí – nepočítají se však obvyklé dárky k narozeninám, svátkům, Vánocům apod. 

Jak vidno, zohledňují se jen dary za poslední 3 roky, i když rodič může za života přikázat, aby se započítávalo i za delší dobu. To však budou výjimečné případy, kdy si rodič uvědomuje, že jedno ze svých dětí upřednostňoval a chce zjednat nápravu. Jestliže však někdo někoho preferoval celý život, málokdy před smrtí změní názor. A navíc to může udělat i v závěti, a pak je v zásadě v praxi pro opomíjeného vše víceméně ztraceno.

Započtení určuje zákon, ale opomíjené dítě musí být aktivní

Započtení na dědický díl se má podle zákona provést automaticky, ale v praxi ho spíše bude iniciovat ten, kdo chce dostat více z dědictví, ten kdo byl během života rodiče opomíjen. Ten, kdo byl upřednostňován, rozmazlován, se zajisté k tomuto pravidlu moc hlásit nebude.

Významná finanční pomoc se počítá za celý život

Pokud však jde o poskytování finanční a jiné podpory na vedení či založení domácnosti, rodiny, výkon povolání nebo zahájení podnikání a úhradu dluhů, tak takové dary a pomoc se zohledňují i za delší dobu, než je jen doba 3 let před smrtí zůstavitele. Leda by si to rodič nepřál a dal naopak příkaz, aby tak činěno nebylo, což by ale bylo jenom výrazem dalšího upřednostňování jednoho z dětí.

Takže si to můžeme shrnout – dědický podíl lze snížit o hodnotu všech významných darů za poslední 3 roky před smrtí zůstavitele, leda by ten sám určil, že se mají počítat dary za delší dobu, a dále o finanční pomoc na založení domácnosti nebo start povolání či podnikání a splácení dluhů, a to za libovolně dlouhou dobu, leda by zůstavitel sám určil, že se má počítat pomoc jen za poslední 3 roky před jeho smrtí.

Tip: Spadá do společného jmění manželů i dědictví? A co když ho prodáte a utržíte peníze?

Kde nic není, ani smrt nebere

Na závěr musíme ovšem zdůraznit, že nároky opomíjeného dítěte musejí být uspokojeny výhradně z dědictví, a to umenšením, snížením dědického podílu oblíbeného dítěte – tento potomek rozhodně nemusí v rámci dědického řízení nic vracet, nic předávat méně oblíbenému sourozenci. Stejně tak, kdyby rodič žádný majetek nezanechal, tak prostě nelze zápočet provést. Pokud zanechá majetek v nedostatečné hodnotě, provede se zápočet jen částečně.

A nakonec si ukážeme, jak se v praxi zápočet darů na dědický podíl provádí - jak už víme, je to jen v situaci, nebrání-li zápočtu závěť či absence majetku připadajícího do dědictví.

Příklad

Zesnulý rodič po sobě zanechal dvěma dospělým dětem majetek v hodnotě 2 milionů korun. Ovšem už dříve přispěl jednomu z dětí na rozjezd živnosti půl milionu korun. Celkem by se proto mělo počítat s 2 500 000 Kč. Na každé z dětí tak připadá 1 250 000 Kč. Od této částky se obdarovanému dítěti odečte rodičem poskytnutý finanční dar půl milionu korun, takže získá z dědictví 750 000 Kč. Neobdarované dítě získá zbytek z dědictví, tedy 1 250 000 Kč. Kdyby rodič zanechal jenom majetek v hodnotě půl milionu korun, připadl by z důvodu zápočtu celý dříve neobdarovanému potomkovi.

Čtěte také:

Vyděděný potomek se může bránit u soudu. Lépe může projít zkrácení dědického podílu

O dědictví III: Co je dědická smlouva? Jaké jsou její výhody?