10 zajímavostí při výpočtu čisté mzdy: co vám může nečekaně snížit mzdu?

Všechny přímé daně se v roce 2025 vypočítávají z hrubé mzdy. Ještě v roce 2020 se daň z příjmu fyzických osob vypočítávala ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Z důvodu zrušení institutu superhrubé mzdy zdanění zaměstnanců pokleslo.

• Minimální mzda pro plný úvazek
• Nárok na daňové slevy není automatický
• Nulová daň z příjmu
• Pojistné slevy nesnižují
• Na dani z příjmu odvádí většina zaměstnanců pouze 15 %
• Vyšší zdanění v druhém zaměstnání
• Čerpání daňového bonusu
• Neplacení sociálního pojištění
• Sleva na sociálním pojištění
• Nadstandardní zdravotní pojištění

Minimální mzda pro plný úvazek

V roce 2025 činí minimální měsíční mzda 20 800 Kč a platí pro práci na plný úvazek. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek tedy mohou mít v praxi hrubou měsíční mzdu nižší než 20 800 Kč. Při plném úvazku však nemohou být přímé daně vypočítávány z nižší částky než právě 20 800 Kč.

Čtěte také: Vydělává málo a ještě doplácí? Nespravedlnosti při výpočtu zdravotního pojištění

Nárok na daňové slevy není automatický

Vypočtenou daň z příjmu snižují daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti, na které má zaměstnanec nárok. Podmínkou je však podepsané prohlášení k dani u zaměstnavatele. Při práci pro dva zaměstnavatele současně je možné mít podepsáno prohlášení k dani pouze u jednoho zaměstnavatele. V praxi se podepisuje prohlášení k dani u hlavního zaměstnavatele nebo u zaměstnavatele s vyšší hrubou mzdou.

Nulová daň z příjmu

Každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani má nárok na slevu na poplatníka, která činí měsíčně 2 570 Kč. To znamená, že až do hrubé měsíční mzdy ve výši 17 100 Kč je daň z příjmu nulová, protože sleva na poplatníka sníží vypočtenou daň z příjmu do nuly. Z důvodu čerpání slevy na poplatníka nemůže vzniknout nárok na daňový přeplatek.

Mzdová kalkulačka 2025

Pojistné slevy nesnižují

Na výpočet zdravotního pojištění a sociálního pojištění nemají vliv žádné slevy nebo odpočty. Dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou zaplatí na zdravotním a sociálním pojištění stejnou částku. Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnanci 4,5 % a na sociálním pojištění (včetně nemocenského pojištění) 7,1 % z hrubé mzdy. Zaměstnavatelé navíc za zaměstnance platí na zdravotním pojištění 9 % a na sociálním pojištění 24,8 % z hrubé mzdy.

Tip: Podepište prohlášení a pořiďte si děti. Jak moc se může lišit zdanění u stejné mzdy?

Na dani z příjmu odvádí většina zaměstnanců pouze 15 %

V Česku jsou zavedeny dvě daňové sazby, a sice 15 % a 23 %. Vyšší 23% sazbě daně z příjmů však podléhá až hrubá měsíční mzda nad 139 671 Kč, takže v praxi naprostá většina zaměstnanců zdaňuje celou svoji hrubou mzdu stejnou 15% daňovou sazbou. To mimo jiné znamená, že celkové efektivní zdanění se v Česku liší významně méně než v ostatních vyspělých zemích světa, kde je zavedeno progresivní zdanění s více daňovými sazbami.

Čtěte také: Kolik opravdu platí na dani z příjmu zaměstnanci s průměrnou mzdou v zemích OECD?

Vyšší zdanění v druhém zaměstnání

Někteří zaměstnanci pracují současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek. Přímé daně se odvádí z obou zaměstnání. Při výpočtu čisté mzdy z druhého zaměstnání nedochází k žádné úlevě nebo zvýhodnění. Dokonce je zdanění v druhém zaměstnání vyšší, protože nelze mít u druhého zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a při výpočtu daně z příjmu fyzických osob se z druhého zaměstnání neuplatňují daňové slevy.

Čerpání daňového bonusu

Někteří zaměstnanci nezaplatí nic na dani z příjmu a ještě peníze od státu formou daňového bonusu dostanou. Důvodem je skutečnost, že daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmu. Částka daňového bonusu je následně ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním na děti a vypočtenou daní z příjmů. V praxi má nárok na daňový bonus např. i zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu uplatňující daňové zvýhodnění na tři děti.

Neplacení sociálního pojištění

Základní sazba sociálního pojištění (včetně nemocenského pojištění) činí 7,1 %. Sociální pojištění se však odvádí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Z částky nad strop již sociální pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel. Naposledy se tedy zaplatí sociální pojištění za měsíc, kdy bylo stropu dosaženo. Pro rok 2025 činí maximální vyměřovací základ částku 2 234 736 Kč.

Čtěte také: Strop sociálního pojištění limituje i maximální důchody, dobře placeným zůstává víc v kapse

Sleva na sociálním pojištění

Pracující řádní starobní důchodci mají od letošního roku nárok na slevu na pojistném, která činí 6,5 % z hrubé mzdy. To znamená, že odvádí pouze nemocenské pojištění v sazbě 0,6 %. Úspora na sociálním pojištění je významná, např. při hrubé mzdě 45 000 Kč činí 2 925 Kč (45 000 Kč x 6,5 %). Podmínky zaměstnání v řádném důchodovém věku jsou aktuálně ještě příznivější, než tomu bylo v minulosti.

Nadstandardní zdravotní pojištění

Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy. Při výpočtu zdravotního pojištění však musí být vždy dodržen minimální vyměřovací základ na úrovni minimální mzdy platné pro práci na plný úvazek. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, kteří nejsou současně státními pojištěnci a neplatí minimální zdravotní pojištění v jiném příjmu, mají vyšší efektivní sazbu zdravotního pojištění, protože zaměstnavatel platí na zdravotním pojištění vždy 9 % z hrubé mzdy a dopočet do minima (2 808 Kč) jde v plném rozsahu k tíži zaměstnance.