Společně s minimální mzdou vzroste i minimální zdravotní pojištění. Někteří si ho tak budou muset nově doplácet

Aktuální ministerstvo práce a sociálních věcí ještě před podzimními volbami stihlo vydat nařízení, na základě kterého vzroste minimální mzda o 1600 korun hrubého měsíčně. To ovlivní nejen osoby, které za minimální mzdu pracují dnes, ale i samoplátce zdravotního pojištění. Ne však všechny.

Dozvíte se:

• Minimální mzda už bude přes 22 tisíc
• Jak vzroste minimální zdravotní pojištění?
• Koho se týká navýšení zdravotního pojištění
• Od kdy můžeme očekávat navýšení minimální mzdy?
• Zdravotní pojištění se bude navyšovat i u státních pojištěnců

Minimální mzda už bude přes 22 tisíc

MPSV rozhodlo, že minimální mzda vzroste o 1600 Kč z původních 20 800 Kč hrubého platných pro rok 2025 na 22 400 Kč hrubého. Tyto částky pak platí pro práci na plný úvazek za předpokladu, že týdenní pracovní doba zaměstnance činí 40 hodin týdně.

Pro ty, co pracují na zkrácený úvazek anebo vykonávají práci prostřednictvím některé z pracovních dohod, se minimální měsíční mzda dodržet nemusí. Co je však nutné dodržet, je minimální mzda hodinová. Ta se zvýší o 10 Kč z letošních 124,40 Kč na 134,40 Kč hrubého.

Zaměstnavatelé tedy budou muset zaměstnancům pracujícím za minimální mzdu oficiálně mzdu zvýšit anebo jim následně provádět doplatek.

Čtěte také: Vypočítejte si, jak se vám zvýší důchod od 1. ledna 2026. Řadě důchodců ovšem vzroste méně

Jak vzroste minimální zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění je v České republice daň za bezplatnou zdravotní péči a jeho platba je povinná s tím, že musí být uhrazeno alespoň v minimální zákonné částce. Ta činí 13,5 % z minimální mzdy.

V roce 2025 měsíční částka činí 2808 Kč. Pro příští rok však naroste o 216 Kč na 3024 Kč.

Čtěte také: Superdávka startuje už v říjnu. Jak na ni přejít a co ohlídat, abyste nepřišli o dávky?

Koho se týká navýšení zdravotního pojištění?

Kromě zaměstnanců se nová částka týká především OBZP. OBZP je jedna z kategorií, pod kterou si zdravotní pojišťovna vede své klienty. Jedná se o zkratku osoby bez zdanitelných příjmů, která, jak již vyplývá z jejího názvu, nemá žádné příjmy, které by podléhaly pojistným odvodům. Zařadit sem můžeme

• nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce,
• osoby pracující prostřednictvím DPP a DPČ do limitu, pokud nemají nijak vyřešeno zdravotní pojištění,
• pojištěnci, kteří mají pasivní příjmy z pronájmu, kapitálu apod.

Všechny tyto osoby si musí platit minimální zdravotní pojištění sami každý měsíc na stanovený účet své zdravotní pojišťovny. Osoba, která se OBZP teprve stane, musí tuto skutečnost nahlásit své zdravotní pojišťovně do 8 dnů.

Čtěte také: Předdůchod si nepleťte s předčasným důchodem. Češi si jím přilepší v průměru o více jak 15 000 Kč měsíčně

Jak ovlivní zvýšení minimálního zdravotního pojištění zaměstnance?

Že zaměstnavatel bude muset minimální mzdu navýšit i svým zaměstnancům anebo jim k výplatě provést doplatek, jsme si již popsali. Toto pravidlo ale neplatí pro zaměstnance pracující na zkrácený úvazek. U těch se musí dodržet pouze minimální mzda hodinová, nikoliv ta měsíční, protože nepracují klasickou čtyřicetihodinovou týdenní dobu.

U těchto osob tak může dojít k tomu, že jejich měsíční mzda bude nižší než ta minimální a zdravotní pojištění tedy ze mzdy nebude odvedeno v minimální výši. V takovém případě zaměstnavatel bude muset zaměstnanci strhnout z čisté mzdy částku, která zbývá doplatit do 3024 Kč zdravotní pojišťovně.

Tzv. doplatek do minima nebude muset provádět, jestliže je již zdravotní pojištění alespoň v minimální výši uhrazeno z jiného titulu, např. z jiného pracovního úvazku anebo pokud je daná osoba státním pojištěncem. Typicky tedy peníze do minima nestrhne osobám na rodičovské dovolené, osobám v invalidním důchodu atd.

V jiném případě (např. práce na zkrácený úvazek a vedlejší výdělečná činnost) bohužel nedochází k sečtení částek odvedeného zdravotního pojištění a doplatek do minima, pokud je hrubá mzda nižší než mzda minimální, musí být odvedeno i tak.

"U souběhu podnikání (samostatné výdělečné činnosti/SVČ/) a zaměstnání je podstatné, která činnost je určena pro dané měsíce za hlavní zdroj příjmů. Zda SVČ nebo zaměstnání. Z určené hlavní činnosti je potom odváděno pojistné alespoň ve výši minimálního vyměřovacího základu. Z druhé vedlejší činnosti se potom dopočet do minimálního vyměřovacího základu neodvádí," upozorňuje Lucie Miarková z tiskového oddělení VZP.

Čtěte také: Valorizace důchodů 2026: O kolik se liší zvýšení předčasných důchodů oproti řádným?

Od kdy můžeme očekávat navýšení minimální mzdy?

Nová výše minimální mzdy nabude platnosti od roku 2026. To znamená, že zaměstnanci ji prvně pocítí ve své výplatě za měsíc leden, která však chodí na účet až v únoru.

Ve stejném termínu pak proběhne i legislativní navýšení minimálního zdravotního pojištění. Novou výši pojistného tedy logicky budete muset uhradit už za měsíc leden. Zdravotní pojištění je pak splatné do 8. dne v měsíci, který následuje po měsíci, za který se platí. Zaplatit jej tedy budete muset do 8. února.

Čtěte také: Pro rodiče malých dětí od června platí v práci jiná pravidla

Zdravotní pojištění se bude navyšovat i u státních pojištěnců

Aktuálně stát platí za státní pojištěnce 2127 Kč měsíčně. Částku zvýší o 61 Kč na 2188 Kč. Přímo pro státní pojištěnce se nic nemění. Pojištění v tomto případě nemusí nijak řešit, protože je za ně v plné výši odvede stát.

Jak se registrovat do Moje VZP s identitou občana

Zdroj: Youtube/VZP