Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají dani, rozhodl Nejvyšší správní soud

Finanční úřad v Olomouckém kraji zjistil, že žena v letech 2012 až 2014 směňovala vysoké částky eur na koruny a ukládala je na účty, aniž by podávala daňová přiznání. Když ji úřad vyzval k nápravě, uvedla, že žádnou daň neplatí, protože její příjmy pocházejí z prostituce, která podle ní zdanění nepodléhá.

Finanční úřad s tímto tvrzením nesouhlasil a po kontrole ženě doměřil daň v řádu stovek tisíc korun za každý rok. Za rok 2012 (ve výši 740 715 Kč), za rok 2013 (ve výši 680 880 Kč) a konečně za rok 2014 (ve výši 757 514 Kč). Proti tomu se žena odvolala, ale finanční správa její odvolání zamítla. Žena se poté obrátila na krajský soud.

Krajský soud uznal, že šlo o příjmy z prostituce, ale požadoval, aby finanční správa lépe vysvětlila, proč se na tyto příjmy nevztahuje Newyorská úmluva o potlačování obchodu s lidmi nebo ustanovení trestního zákoníku o kuplířství. Rozhodnutí proto zrušil a vrátil věc finanční správě k novému projednání.

Nejvyšší správní soud pak v listopadu 2024 potvrdil závěr krajského soudu a kasační stížnost finanční správy zamítl.

V dalším řízení finanční správa zrušila daň za rok 2012, protože mezitím uplynula lhůta, ve které bylo možné daň doměřit. Za roky 2013 a 2014 ale naopak daň ženě navýšila. Uvedla, že příjmy z dobrovolné prostituce jsou podle českého práva zdanitelné, protože žádný zákon je z daně nevylučuje a samotná prostituce není trestná.

• Krajský soud: prostituci zdanit nelze
• Finanční správa dále trvala na tom, že i příjem z prostituce podléhá dani
• Nejvyšší správní soud rozhodl, že i dobrovolná prostituce je zdanitelná
• Případ se vrací ke krajskému soudu

Krajský soud: prostituci zdanit nelze

Žalobkyně se poté obrátila na krajský soud, který jí dal znovu za pravdu. Soud zopakoval, že její příjmy skutečně pocházely z prostituce a že byla daňovou rezidentkou České republiky, zároveň ale přijal její argument, že tyto příjmy není možné zdanit.

Při svém rozhodování se krajský soud opřel o nález Ústavního soudu z roku 2007, který se zabýval tzv. Newyorskou úmluvou o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob. Ústavní soud tehdy uvedl, že tato úmluva sice nebyla v České republice oficiálně vyhlášena a nestala se tedy součástí právního řádu, přesto je třeba její obsah brát v úvahu při výkladu českých zákonů.

Krajský soud proto posuzoval, jak má být vykládán pojem „příjem“ podle zákona o daních z příjmů. Dospěl k závěru, že výklad není jednoznačný, a proto by měl být v souladu s duchem Newyorské úmluvy – tedy tak, že prostituce nemůže být předmětem zdanění. Tento názor podle soudu podporuje i důvodová zpráva k zákonu o daních z příjmů, která říká, že předmětem daně nemají být příjmy z činností, jež nemohou být právně účinné nebo se příčí dobrým mravům, například příjmy z trestné činnosti.

Z těchto důvodů krajský soud rozhodnutí finanční správy zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

Tip: Musí dlužník zaplatit vyšší úroky za delší dobu prodlení, protože si soudci ujasňovali výklad zákona?

Finanční správa dále trvala na tom, že i příjem z prostituce podléhá dani

Finanční správa se proti rozhodnutí krajského soudu odvolala kasační stížností. Nesouhlasila se závěrem, že příjmy z dobrovolné prostituce nelze zdanit, a tvrdila, že zákon o daních z příjmů je jasný – všechny příjmy podléhají zdanění, pokud zákon výslovně neurčuje výjimku, a příjmy z prostituce mezi ně nepatří. Správa také namítala, že Newyorská úmluva nezakazuje zdanění a že prostituce není v Česku zakázaná.

Žalobkyně naopak zopakovala, že se soudem souhlasí, že pojem „příjem“ není jednoznačný a přirovnala prostituci k činnostem odporujícím dobrým mravům. Upozornila také na veřejné diskuze o regulaci prostituce a návrhy odstoupit od Newyorské úmluvy. 

Tip: Superdávka startuje: Spočítejte si její výši v naší kalkulačce

Nejvyšší správní soud rozhodl, že i dobrovolná prostituce je zdanitelná

Soud souhlasil s finanční správou, že příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění podle zákona o daních z příjmů, a odmítl závěr krajského soudu, že by zdanění bránila Newyorská úmluva.

Zákon o daních z příjmů považuje takový příjem  jako skutečné navýšení majetku daňového poplatníka, které je reálně využitelné. Příjmy z trestné činnosti do předmětu daně nespadnou, což se však na dobrovolnou prostituci nevztahuje.

NSS se dále odkazuje na Ústavní soud, který  ve svém nálezu potvrdil, že prostituce není protiprávní činností a Newyorská úmluva nesmí překládat jednoznačná ustanovení českého práva.

Soud rovněž odmítl přirovnání dobrovolné prostituce k trestné činnosti. Česká právní úprava postihuje pouze doprovodné jevy prostituce (např. kuplířství), nikoli samotný výkon. 

Případ se vrací ke krajskému soudu

Nejvyšší správní soud zdůraznil, že mohl přezkoumávat pouze otázku zdanění příjmů z prostituce, jak byla uvedena ve stížnosti stěžovatele. Nemohl posuzovat rizika, morální či etický rozměr prostituce ani argumenty, které stěžovatel nezpochybňoval. Proto nemohl brát v úvahu námitky žalobkyně.

Z tohoto důvodu NSS 6. října 2025 zrušil rozsudek krajského soudu a vrátil věc k dalšímu řízení, přičemž krajský soud musí respektovat právní názory Nejvyššího správního soudu.

Čtěte také:

Poslední šance na levnější kurz digitálního vzdělávání od Úřadu práce

Úřad ženě zamítl její nárok invalidní důchod, soud jí nakonec přiznal třetí stupeň