Příští rok se opět u podnikání na vedlejší činnosti zvýší limit pro platbu pojistného

Podnikání se rozlišuje na činnost hlavní nebo činnost vedlejší pro účely pojistných odvodů. Pro ty totiž ve druhém případě platí opravdu o dost mírnější pravidla. Do určitého limitu, který se navíc v příštím roce zvyšuje, není ani nutné odvést sociální důchodové pojištění.

Dozvíte se:

• Kdy podnikáte prostřednictvím činnosti vedlejší?
• Jak to je to u vedlejší činnosti s důchodovým a zdravotním pojištěním?
• Vyplatí se nezaplatit si důchodové pojištění?
• Nebude lepší dobrovolné důchodové pojištění?

Kdy podnikáte prostřednictvím činnosti vedlejší?

Osoba samostatně výdělečně činná podniká prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti vedlejší, pokud je u ní pojistné hrazeno z nějakého hlavního titulu. Tím je myšleno zaměstnání anebo některý z důvodů, pro který je státním pojištěncem. Sem můžeme zařadit např.

• starobní nebo invalidní důchodce ve všech stupních invalidity,
• příjemce dávek v mateřství (peněžitá pomoc, rodičovský příspěvek),
• osoby ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni závislosti,
• pečující osoby o děti do 10 let v prvním stupni závislosti anebo ve druhém, třetím a čtvrtém bez ohledu na věk.

Studenti do 26 let věku pak také podnikají skrze činnost vedlejší. Studentů starších 26 let, kteří studují prvně v doktorském vysoké školy a za které proto zdravotní pojištění odvádí stát, se toto pravidlo netýká.

Čtěte také: Důchody příští rok vzrostou, i když je čeká omezení. Do penze bude výhodnější odejít po novém roce. Jak to ale bude s předčasnými důchody?

Jak to je to u vedlejší činnosti s důchodovým a zdravotním pojištěním?

Podnikání na činnosti vedlejší je výhodné zejména proto, že se podnikatelů netýkají povinné minimální zálohy určené pro činnost hlavní. Zdravotní pojištění se v tomto případě platí vždy ze skutečně dosaženého zisku. Pokud tedy nevyděláte nic anebo budete dokonce ve ztrátě, za rok podnikání neodvedete nic.

Pojištění důchodové a na sociální zabezpečení pak za daný rok nemusí být odvedeno také vůbec, jestliže je příjem do limitu. Limit pro příjmy za rok 2025 činí 111 736 Kč.

Zdravotní pojišťovna pak předepíše měsíční zálohy na zdravotní pojištění podle vyúčtování přehledu o výši daňového základu za předchozí kalendářní rok. Minimální povinná záloha na důchodové pojištění u činnosti vedlejší je v roce 2025 stanovena na 1496 Kč.

Pro rok 2026 se pak samozřejmě částka, do které nebude nutné odvést sociální a důchodové pojištění zvyšuje. U příjmů v příštím roce (daních řešených v roce 2027) to bude do limitu 117 521 Kč, což je nárůst o 5785 Kč.

"Jedná se o daňový základ, čili jsou nejprve odečteny výdaje od příjmů a výsledná částka je určující pro vznik účasti na důchodovém pojištění, a tedy povinnosti uhradit pojistné na toto pojištění," objasňuje Jitka Drmolová, tisková mluvčí České správy sociální zabezpečení.

Stejně jako hranice daňového základu se navýší i případné minimální zálohy pro pojištění na důchod. U činnosti vedlejší v roce 2026 budou 1574 Kč měsíčně, což je růst o 78 Kč.

Čtěte také: Když se vám teď zvýší nájem, superdávka vám nepomůže. Dostanete méně, než budete potřebovat

Vyplatí se nezaplatit si důchodové pojištění?

To vždy záleží na konkrétní situaci pojištěnce. Všeobecně můžeme říct, že nezaplatit za kalendářní rok důchodové pojištění u podnikání prostřednictvím činnosti vedlejší se vyplatí tehdy, pokud je daná osoba už ve starobním důchodu anebo pokud je u ní pojistné hrazeno z titulu zaměstnání anebo náhradní doby.

Náhradní dobou pojištění je pak myšleno období, kdy daná osoba sice není přímo ekonomicky aktivní, ale přesto se jí počítá do důchodu. Typickým příkladem je pak doba příjmu dávek v rodičovství, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni anebo ve stupni prvním u dětí do 10 let věku.

Osoby, které podnikají činností vedlejší a důchodové pojištění jinou cestou odvedeno nemají, by jej měly odvést alespoň z tohoto titulu, protože jinak se jim doba tohoto podnikání nebude počítat do nároku na starobní důchod a přijdou tak o důležité roky do zápočtu. Tato problematika se pak týká nejčastěji osob pobírajících invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, u kterých se nejedná o náhradní dobu pojištění.

Čtěte také: Hranice pro odvod pojistného u DPP se od roku 2026 zvýší o pětistovku

Nebude lepší dobrovolné důchodové pojištění?

Dobrovolné důchodové pojištění je státní produkt od České správy sociálního zabezpečení, který je tu pro osoby, kterým chybí právě potřebná léta do důchodu. Díky DDP si je lze doplatit do určité doby zpětně anebo na něj odvádět pojistné pravidelně každý měsíc. Jedná se však o částku, která je o více jak o polovinu vyšší oproti důchodovému pojištění z výdělečné činnosti vedlejší.

V roce 2025 částka dobrovolného důchodového pojištění činí 3260 Kč. Pro rok 2026 dochází k navýšení o 168 Kč, čili na 3428 Kč měsíčně.

Z hlediska získání pouze potřebné doby účasti na důchodovém pojištění pro nárok na starobní se pak samozřejmě vyplatí nižší pojištění z vedlejší činnost. Mějte však na paměti, že se jedná skutečně o minimální částku a čím vyšší pojistné bude, tím bude přívětivější i výpočet výše důchodu.

Čtěte také: V roce 2026 nejnižší důchody vzrostou o tisíce. Může za to zavedení minimálních měsíčních částek

Kolik let vám chybí do starobního důchodu můžete zjistit v Informativní důchodové aplikaci od ČSSZ

Zdroj: Youtube/ČSSZ